Zřizování škol je třeba regulovat, říká ústavní soud. Návrh senátorů zamítl

Ústavní soud ve středu zamítl návrh skupiny osmnácti pravicových senátorů na zrušení části školského zákona. Je to ustanovení, podle kterého lze žádost o zápis nové školy do rejstříku odmítnout, pokud není v souladu se státním nebo krajským záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy.

Ustanovení podle Ústavního soudu není v rozporu s ústavním pořádkem. Ministerstvo školství uvedlo, že se k nálezu vyjádří poté, co se s kompletním materiálem detailně seznámí.

Podle senátorů je sporné ustanovení překážkou pro svobodný rozvoj soukromých škol. V návrhu zdůraznili, že možnost zakládat soukromé školy je přirozenou součástí otevřeného, demokratického charakteru České republiky a že stát si nemá přivlastňovat monopol na veškeré poskytované vzdělávání.

Jeden ze signatářů podnětu Jiří Oberfalzer (ODS) řekl, že ho verdikt soudu mrzí. „Domníváme se, že úřady trošku zneužívají ustanovení o souladu se vzdělávací politikou. Myslíme si, že by soukromá vzdělávací zařízení měla mít stanovena podmínky a pokud jim vyhoví, neměla by mít problém s tím, aby byla schválena,“ uvedl.

V návrhu z roku 2017 senátoři uvedli, že dlouhodobé záměry vzdělávání jsou pouze dokumenty politicko-úřední povahy, nemají váhu zákona. Není podle nich přípustné, aby se na jejich základě rozhodovalo o existenci či neexistenci školy, zvláště když Listina základních práv a svobod výslovně zakotvuje možnost zakládat soukromé školy.

Za posledních deset let se počet soukromých škol zvýšil

Podle statistik ministerstva školství se od školního roku 2008/2009 zčtyřnásobil počet soukromých mateřských škol. Přibližně dvakrát víc než před deseti lety je nyní soukromých základních škol. Pokleslo množství soukromých středních škol či vyšších odborných škol. 

„Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný,“ uvedl soudce zpravodaj Vladimír Sládeček. Podle soudu úkol státu v tomto směru spočívá právě v určité regulaci zřizování a fungování neveřejných základních a středních škol, a to mimo jiné proto, že tyto školy plní pouze doplňkovou formu vzdělávání vedle „páteřního“ systému veřejných škol. 

Ministerstvo podle senátorů často odmítá povolovat nové školy s argumentem, že veřejných škol je v dané oblasti dostatek. Regulaci škol založenou pouze na kritériu kapacity senátoři odmítají jako neústavní, protože nezohledňuje účel, pro který jsou soukromé školy ústavně chráněny. Zejména je to právo rodičů rozhodovat o způsobu výchovy a vzdělávání svých dětí. V této logice by právo zakládat soukromé školy zcela zaniklo, kdyby všude byl ve školách dostatek míst, uvedli senátoři.

Podle Ústavního soudu ale omezení vzniku nestátních škol založené na kapacitních důvodech ve svém důsledku nepřináší obecný zánik nestátních škol. „Kapacitní důvody tedy v současné situaci představují legitimní kritérium regulace vzdělávací soustavy,“ uvedl soudce zpravodaj.