Dívka se narodila v roce 1992. Za otce byl podle takzvané první domněnky otcovství považován tehdejší manžel matky, se kterým se žena později rozvedla. Muž až po sedmnácti letech v roce 2009 požádal soud o popření otcovství. Tvrdí, že pravým otcem je současný partner matky.
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl, že se jak muž, tak obě ženy musí podrobit testu DNA. To však matka s dcerou odmítly a jejich stížnost nakonec doputovala až k Ústavnímu soudu. Ten verdikt zrušil s tím, že „byla porušena základní práva stěžovatelek na soudní ochranu a na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.“
Lhůty pro určení otcovstvíV minulosti měli muži na popření otcovství jen půl roku. Před čtyřmi lety Ústavní soud lhůtu označil za příliš krátkou a zrušil ji. Zákonodárci později schválili novou lhůtu, která vyprší po třech letech od narození dítěte. Nový občanský zákoník dobu ještě prodloužil na šest let. Zároveň je ale lhůta ohraničená šesti měsíci od okamžiku, kdy muž začal o svém otcovství důvodně pochybovat. (ČTK) |
„Platí přitom, že zájem domnělého otce má obecně přednost v případě, kdy se domáhá popření otcovství v přiměřené lhůtě od okamžiku, kdy se dověděl důvodné pochybnosti ohledně svého biologického otcovství; tuto lhůtu by měla ideálně vystihovat zákonná popěrná lhůta,“ uvedl Ústavní soud. (celý text zprávy o verdiktu najdete zde)
Předseda soudu Pavel Rychetský připomněl, že matka už před okresním soudem uvedla, že muž vyslovil pochybnosti ohledně otcovství dítěte již krátce po narození jejich dcery.
„Za těchto okolností měl soud posoudit, zda v době, kdy byla první stěžovatelka těhotná, vedlejšímu účastníkovi skutečně vznikla tato pochybnost, neboť jestliže tomu tak bylo, pak měl již tehdy možnost podat návrh na popření otcovství a jeho nečinnost by naopak bylo možné vykládat v tom smyslu, že svou rodičovskou odpovědnost akceptoval,“ uvedla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.
