Z úmyslu prodávat jedovaté látky muže v Rusku uznali vinným v roce 2008. Tou dobou byl už čtyři roky držitelem azylu v Rakousku. V české vydávací vazbě se ocitl poté, co muže na českém území zadržela cizinecká policie, protože na něj byl vydán mezinárodní zatykač.
Ve vazbě, kam ho poslal brněnský krajský soud, pobýval zhruba od poloviny letošního ledna do konce března. Soud totiž usoudil, že u nás na rakouského azylanta mezinárodní ochrana nedopadá a hrozí, že uteče. Vrchní soud následně zamítl jeho stížnost, takže byl muž propuštěn až po více než dvou měsících, kdy krajský soud ukončil šetření a rozhodl, že vydání do Čečenska, kde by se mohl stát terčem pronásledování, je nepřípustné.
„Vzetí do vazby bylo v rozporu s mezinárodními závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v EU a ze smlouvy o právním postavení uprchlíků. Jestliže byl někomu udělen v jiném členském státě azyl, mezinárodní ochrana se vztahuje i na naše území,“ vysvětlil soudce zpravodaj Jiří Zemánek.
Tyto závazky podle něj obecné soudy ignorovaly, a tak Ústavní soud (ÚS) obě jejich rozhodnutí zrušil. Soudce krajského měl podle něj také zvážit jiné a mírnější opatření, jak dosáhnout toho, aby se dotyčný po dobu trvání šetření zdržel v Česku.
„Soudy postupovaly tak, že dotyčného vzaly do předběžné extradiční vazby a pak teprve ověřovaly skutečnosti, které měly ověřit už v momentu při rozhodnutí o vazbě. Celý proces ověřování trval nepřiměřeně dlouho,“ zdůraznil Zemánek.
Muž se domáhal zrušení rozhodnutí o vzetí do vazby i přesto, že už z ní byl propuštěn. Chtěl, aby ÚS konstatoval, že česká justice v jeho případě jednala protiústavně. Nyní bude moci žádat kompenzaci za neoprávněné zbavení svobody.
