Závěr kolegia soud dříve už nepřezkoumával. To se Ústavnímu soudu zdálo nedostatečné, a proto zrušil část zákona o ochraně utajovaných skutečností.
Ústavnímu soudu se nelíbila ani samotná existence kolegia. Vzhledem k tomu, že ji ale stížnost nezpochybnila, zrušit je nemohl.
"Je tak vsunut do procesu nadbytečný článek, který nahlíží do soukromí sledovaných osob," míní zpravodajka soudkyně Eliška Wagnerová.
Připomněla, že podle údajů Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) se bezpečnostní prověřování například od listopadu 1998 do února 2002 dotklo zhruba patnácti tisíc fyzických osob a 563 organizací.
Vládní návrh nového zákona o ochraně utajovaných informací počítá s tím, že se neúspěšní žadatelé o prověrky budou moci obracet výhradně na soud. Sněmovna normu v únoru podpořila v prvním čtení, bezpečnostní výbor ji má projednat do 25. května.
Podle Jana Klase z opoziční ODS zákon obsahuje řadu pozitiv a stanovuje lhůty pro prověření žadatelů. Proti soudnímu přezkoumání nikdo nic nenamítá.
Soudci Ústavního soudu se bezpečnostními prověrkami zabývali již v roce 2001. Tehdy upozornili na to, že lidé, kteří nezískají osvědčení ke styku s utajovanými skutečnostmi, musí vědět, proč se tak stalo a musí mít možnost požádat o soudní přezkoumání verdiktu.
Rozhodnutí v těchto případech do té doby nemohla být podle zákona o utajovaných skutečnostech odůvodněna a nemohlo být u nich možné soudní přezkoumání.
Rozhodnutí Ústavního soudu se dotkne například i pilotů a letušek Českých aerolinií. Musí mít prověrku od NBÚ, která je součástí obrany Evropské unie proti mezinárodnímu terorismu, uvedla v pondělí Česká televize.
Prověrky se týkají celkem třinácti tisíc lidí pracujících na civilních letištích v Praze, Ostravě a Karlových Varech a podle České správy letišť mají být do 1. července hotové.
