Ústavní soud potvrdil lustrace

  • 11
Ústavní soud rozhodl, že lustrační zákony, které brání tomu, aby se lidé spjatí s minulým režimem dostávali na důležité posty ve státní správě, policii, či armádě budou platit i nadále. "Dá se říci, že určité nebezpečí hrozí stále. Demokracie musí mít právo se bránit a to i preventivně," formuloval klíčový názor Ústavního soudu soudce Jiří Malenovský.

Ústavní soud tak dal nepřímo najevo, že doba, která uplynula od listopadové revoluce byla příliš krátká na to, aby se mohlo nad působením některých lidí za minulého režimu mávnout rukou. "Sounáležitost s minulým režimem může působit jako riziko pro důvěryhodnost současné státní a veřejné služby," řekl Malenovský. Upozornil, že obdobná opatření přijala řada jiných postkomunistických zemí.

O zrušení lustračních zákonů požádalo Ústavní soud 44 poslanců ČSSD, kteří netajili přesvědčení, že za 12 let od revoluce nemohou lidé spjatí s minulou érou ohrozit nový demokratický systém. "Uběhla dost dlouhá doba a ta rizika pominula," tvrdil poslanec Bohuslav Sobotka, který u Ústavního soudu zastupoval neúspěšné předkladatele.

- Ministerstvo vnitra vydalo do letošního září celkem 366 980 lustračních osvědčení, z nichž 3,45 % bylo pozitivních.

- 699 lidí, kteří dostali pozitivní lustrační osvědčení, se dožadovalo soudního přezkumu.

- 117 lustračních osvědčení bylo chybných a místo nich byla vydána nová.

Ústavní soud sice jejich stanovisko odmítl, ale přece jen dospěl k názoru, že lustrační zákony mají mít jen dočasnou platnost a musí je nahradit připravovaný zákon o státní službě, který by požadavky na státní zaměstnance jasně zformuloval. "Vyslali jsme poměrně jasný apel, že považujeme lustrační zákonodárství za dočasné, a že by parlament měl naléhavě řešit vznik zákona o státní službě. To je věc, která je vyžadována ústavou a příslušný článek není doposud naplněn," řekl Malenovský.

Ústavní soud se při rozhodování opřel o rozhodování Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a o verdikt federálního Ústavního soudu z roku 1992, který už tehdy platnost lustračního zákona z větší části potvrdil. Zrušil jen tu část, v níž se hovořilo o vědomé spolupráci s tajnou policií, neboť to je obtížně prokazatelné.

Obdobné pasáže o vědomé spolupráci s tajnou policií zrušil Ústavní soud nyní i v takzvaném malém lustračním zákoně, který byl přijat později a týkal se jen policie a vězeňské služby. Zrušil i možnost žádat v některých resortech o výjimku z lustračního zákona, aby všichni měli stejné podmínky. Úpravy však nezasáhly podstatu lustračních zákonů, soudci v podstatě obě normy jen zpřesnili a sladili.

Zákon o státní službě poslala vláda už do Poslanecké sněmovny, ale z programu jednání nynější schůze byl stažen.

Lustrační zákony se týkají výkonu funkcí v orgánech státní správy, armádě, veřejnoprávních médiích, ale i v podnicích s většinovou účastí státu nebo v České národní bance.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video