Ústavní soud tak dal nepřímo najevo, že doba, která uplynula od listopadové revoluce byla příliš krátká na to, aby se mohlo nad působením některých lidí za minulého režimu mávnout rukou. "Sounáležitost s minulým režimem může působit jako riziko pro důvěryhodnost současné státní a veřejné služby," řekl Malenovský. Upozornil, že obdobná opatření přijala řada jiných postkomunistických zemí.
O zrušení lustračních zákonů požádalo Ústavní soud 44 poslanců ČSSD, kteří netajili přesvědčení, že za 12 let od revoluce nemohou lidé spjatí s minulou érou ohrozit nový demokratický systém. "Uběhla dost dlouhá doba a ta rizika pominula," tvrdil poslanec Bohuslav Sobotka, který u Ústavního soudu zastupoval neúspěšné předkladatele.
- Ministerstvo vnitra vydalo do letošního září celkem 366 980 lustračních osvědčení, z nichž 3,45 % bylo pozitivních. |
Ústavní soud se při rozhodování opřel o rozhodování Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a o verdikt federálního Ústavního soudu z roku 1992, který už tehdy platnost lustračního zákona z větší části potvrdil. Zrušil jen tu část, v níž se hovořilo o vědomé spolupráci s tajnou policií, neboť to je obtížně prokazatelné.
Obdobné pasáže o vědomé spolupráci s tajnou policií zrušil Ústavní soud nyní i v takzvaném malém lustračním zákoně, který byl přijat později a týkal se jen policie a vězeňské služby. Zrušil i možnost žádat v některých resortech o výjimku z lustračního zákona, aby všichni měli stejné podmínky. Úpravy však nezasáhly podstatu lustračních zákonů, soudci v podstatě obě normy jen zpřesnili a sladili.
Zákon o státní službě poslala vláda už do Poslanecké sněmovny, ale z programu jednání nynější schůze byl stažen.
Lustrační zákony se týkají výkonu funkcí v orgánech státní správy, armádě, veřejnoprávních médiích, ale i v podnicích s většinovou účastí státu nebo v České národní bance.