Podle Ústavního soudu nemohlo rozhodnutím vyšetřovatelů ani žalobců dojít k zásahu do ústavně zaručených práv Červeňákové.
"Orgány činné v trestním řízení svůj závěr o odložení věci opřely o provedené důkazy, které vzájemně konfrontovaly, a svůj závěr rovněž řádně odůvodnily," uvedl v usnesení soudce zpravodaj Stanislav Balík.
Červeňáková požadovala v jiném, civilním řízení také omluvu a odškodnění za nechtěnou sterilizaci. Ostravský krajský soud jí původně přiznal půl milionu korun. - čtěte Za nechtěnou sterilizaci žena nedostane žádné odškodnění, rozhodl soud
Odškodnění je promlčeno, rozhodl soud
Podle verdiktu Vrchního soudu v Olomouci z loňského listopadu je ale tento nárok na finanční odškodnění už promlčen. Nemocnice se ženě musí jen omluvit.
Obhajoba Červeňákové avizovala, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu, který podle mluvčího Petra Knötiga podnět zatím nedostal.
V ústavní stížnosti, o níž nyní soud rozhodoval, brojila Červeňáková jen proti odložení trestního oznámení. Její právníci se domnívají, že se oba lékaři mohli dopustit ublížení na zdraví.
Sterilizace bez souhlasu je podle stížnosti nelidská a ponižující. Policisté a žalobci prý některé důkazy bagatelizovali, aby mohli oznámení podané ombudsmanem Otakarem Motejlem odložit.
Stíhání lze obnovit, připustil soud
Ústavní soud v usnesení připustil, že "provedeným zákrokem došlo k vážnému zásahu do rodinného života stěžovatelky".
Zároveň ale uvedl, že postupem orgánů činných v trestním řízení při vyhodnocování trestních oznámení nelze zasáhnout do základních, ústavně chráněných práv oznamovatelů či poškozených. Připomněl, že v případě zjištění nových skutečností lze trestní stíhání stále zahájit.
Červeňáková sterilizaci, tedy podvázání vejcovodů, prodělala v jednadvaceti letech.
Rodila tehdy druhé dítě, podruhé císařským řezem. Žena se o tom, že už nemůže mít děti, údajně dozvěděla až o sedm let později. Domnívala se, že má v těle instalované jen antikoncepční tělísko. Když navštívila lékaře, aby jí ho odstranil, protože chce další dítě, dozvěděla se pravdu.
O problému se Česku začalo hovořit na podzim 2004, když Evropské středisko pro práva Romů zveřejnilo podezření ze sterilizací Romek. Podle evropských romských aktivistů docházelo k nedobrovolným sterilizacím také v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku, ale nejvíce případů prý bylo v Česku a na Slovensku.
