Skokan si stěžoval na způsob svolání a průběh schůze Sněmovny, na které poslanci 7. srpna jednali o žádosti Rusnokovy vlády o vyslovení důvěry. Hlasování se prý uskutečnilo v rozporu s ústavním pořádkem a jednacím řádem. Skokanovi vadilo také to, že při schůzi nefungovalo hlasovací zařízení. Žádal svolání nové schůze.
"ÚS dospěl k závěru, že k projednání takové ústavní stížnosti není příslušný, neboť Ústava ČR takovou kompetenci ÚS neupravuje a nelze ji ani sebeširším výkladem dovodit v rámci řízení o ústavní stížnosti jednotlivého poslance," uvedl generální sekretář ÚS Ivo Pospíšil. Usnesení pléna zveřejnil soud na svých webových stránkách.
Ve zpochybněných procedurálních otázkách je podle Pospíšila dána autonomie zákonodárné moci. Zájem hlasující většiny převažuje nad vůlí a zájmy konkrétního poslance.
"O podaném návrhu nelze rozhodovat ani v situaci, kdy již došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny, neboť nelze ukládat povinnosti neexistující Sněmovně a jejím orgánům," doplnil Pospíšil.
Při hlasování ve Sněmovně Rusnokova vláda důvěru nedostala. Pro kabinet zvedli ruku zejména poslanci někdejší opozice včetně Věcí veřejných, což nestačilo. Sněmovna se později rozpustila a Česko směřuje k říjnovým předčasným volbám. Premiér Rusnok a jeho ministři jsou v demisi.
