Napadené ustanovení říká, že součástí ročního příjmu každého příslušníka je také případných 150 hodin přesčasů. Další peníze dostanou policisté nebo třeba hasiči až po překročení této hranice.
Opatření je podle některých poslanců nespravedlivé především vůči těm, kteří 150 hodin skutečně odpracují, aniž za to mají náhradní volno nebo odpovídající odměnu. Jejich plat je stejný jako příjem kolegů, kteří neodsloužili ani jedinou přesčasovou hodinu.
Pětačtyřicet levicových poslanců z ČSSD a KSČM se proto obrátilo na Ústavní soud. Tvrdili, že zákon je v rozporu s právem zaměstnance na spravedlivou odměnu za práci. Ústavní soud jim ale nevyhověl.
Podle ústavních soudců je odměňování příslušníků bezpečnostních sborů záležitostí a kompetencí zákonodárců a vlády. Je na nich, jak podmínky nastaví, aby zajistili řádný chod sborů.
Soud zohlednil také to, že někteří levicoví poslanci v minulosti zákon o služebním poměru včetně sporných ustanovení podpořili v různých fázích legislativního procesu. Později se ale podepsali pod návrh na zrušení části normy.
"Budí to zdání účelovosti argumentace návrhu, který nepřináší vysvětlení změny názoru části navrhovatelů," uvedl ústavní soudce zpravodaj Stanislav Balík.
