Ústavní soud se ve zdůvodnění rozhodnutí odvolal na fakt, že zachovávání anonymity mladistvých je už tradicí. Zároveň není ani v rozporu s Listinou základních práv a svobod, jak poukazoval kladenský soud.
"Československo mělo takovou úpravu už za první republiky," uvedl soudce Ústavního soudu Stanislav Balík.
"Ústavní soud také srovnával jednotlivé právní systémy okolních zemí. V Rakousku, Německu nebo Švýcarsku je zákon zaručující anonymitu mladistvým v podstatě stejný," řekl iDNES mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil.
Zákon z roku 2003 například zakazuje zveřejňovat jakékoli informace, na jejichž základě by mohla být prozrazena identita mladistvého v trestním řízení. Nařízení se týká pachatelů mladších osmnácti let.
"Nikdo nesmí jakýmkoli způsobem zveřejnit žádnou informaci, ve které je uvedeno jméno a příjmení mladistvého, nebo která obsahuje informace, jež by ho umožnily identifikovat," říká zákon.
Tento zákon umožnil například zachovat anonymitu několika mladých vrahů, kteří brutálně zavraždili stařenku v Olešnici na Rychnovsku. Šestnáctiletý vrah dostal sedm let. Zbylých pět násilníků se soudu kvůli nízkému věku vyhnulo. - více zde
Veřejnost nesměla znát ani identitu sedmnáctiletého mladíka ze svitavského učiliště, který na jaře roku 2004 ubodal svého učitele. Dostal 10 let vězení. - více zde
Kladenský soud tvrdí, že některé pasáže zákona mohou být protiústavní nebo odporovat Listině lidských práv a svobod. Kladenští soudci se odvolávají například na tu konkrétní část ústavy, která pojednává o veřejném soudním líčení a rovnosti všech při něm.
