Je to teprve několik dnů, co prezident Václav Klaus prohrál další spor u Ústavního soudu s šéfkou Nejvyššího soudu Brožovou. Tamní soudci rozhodli, že prezident neměl právo dosadit Bureše do Nejvyššího soudu. Zároveň také zrušili Burešovu funkci, takže ten se ocitl bez místa. - více zde
Jenže internetové stránky Ústavního soudu dnes poodhalily zákulisí tohoto rozhodování. Z textu zveřejněného verdiktu vyplývá, že pět soudců mělo jiný názor než ten, který byl nakonec veřejně oznámený - tedy ten většinový.
Podle čtyř soudců včetně předsedy Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského měla být žaloba odmítnuta bez projednání, Eliška Wagnerová naopak navrhovala ještě jednoznačnější verdikt ve prospěch Brožové.
Nejde ale o žádnou vzpouru. Na Ústavním soudu je obvyklé, že pokud má menšina soudců jiný názor, je jejich postoj také publikován. Děje se tak v řadě jiných případů.
Rychetský: Neměli jsme se tím vůbec zabývat
Nejzajímavější je stanovisko samotného předsedy Rychetského, protože ten bývá označován spíše za protivníka Klause. Dlouhá léta byl totiž jedním z nejvýraznějších politiků ČSSD a své členství ukončil jen kvůli příchodu na Ústavní soud.
"Odlišné stanovisko směřuje jak proti výrokům nálezu, tak proti právním argumentacím obsaženým v odůvodnění nálezu," píše v úvodu Rychetský.
Ten svůj nesouhlas staví na jednom zásadním argumentu - podle něj se totiž ústavní soudci neměli sporem vůbec zabývat. A tím pádem neměli dát Brožové vůbec za pravdu. Protože, slovy Rychetského, nešlo o spor "státních orgánů o rozsah jejích kompetencí".
Brožová "pouze" namítala, že prezident neměl právo jmenovat Bureše místopředsedou Nejvyššího soudu. A odvolávala se hlavně na to, že by šlo o prolomení zvyklostí, jelikož zatím byl u tohoto soudu vždy jeden místopředseda.
K Rychetskému se přidali ještě další tři muži - Jiří Nykodým, Jan Musil a Vladimír Kůrka. I oni byli pro odmítnutí Brožové. "Není zřetelného důvodu, aby sporná otázka, z jakých soudců může prezident vybírat kandidáty na posty předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu, mohla nabýt rozměrů ústavněprávních," podotýká Kůrka.
