Lukrativní pozemek v Mníšku pod Brdy byl původně zahrada, od 70. let na něm však stojí rodinné domy, a tak ho stát ženám kvůli zastavěnosti nemohl vydat. V souladu se zákonem požádaly o finanční náhradu, avšak kompenzace vypočítaná na základě tabulek se jim zdála příliš nízká - zažalovaly proto stát každá o 1,5 milionu korun.
Soudy jim však v řízeních přiznaly pakatel - Obvodní soud pro Prahu 3 něco přes 11 tisíc korun každé, pražský městský soud poté nařídil státu zaplatit oběma ještě 27 tisíc plus úroky. Dovolání nespokojených restituentek následně ještě odmítl Nejvyšší soud.
Dvojice žen se zastal až Ústavní soud, který konstatoval, že soudy porušily jejich práva. Ceny nemovitostí a pozemků totiž od roku 1991, kdy byl přijat zákon o půdě, podle něhož soudy náhradu počítaly, mnohonásobně stouply. „Dámy vlastně za necelých 2,5 tisíce metrů čtverečních pozemku dostávaly 4 koruny za metr čtvereční, přitom dnešní cena je třeba 4 tisíce korun za metr,“ uvedl předseda Ústavního soudu a soudce zpravodaj Pavel Rychetský.
Odkázal především na dřívější rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který v minulosti Českou republiku za nedostatečné odškodňování restituentů pokáral. “Řekl, že takhle postupovat nelze, že stát musí vyplácet ceny, které zohlední současnou cenu a ne cenovou hladinu starou čtvrt století. Nemusí to být však nutně tržní cena,“ dodal Rychetský.
Vodítko pro obecné soudy
Restituce řeší zákon o půdě a zákon o mimosoudních rehabilitacích (ostatní zkonfiskovaný majetek). Oba stanovují, že náhrady se budou restituentům vyplácet podle cen platných v den, kdy nabyly účinnosti - v případě zákona o půdě je to 24. června 1991.
„Evropský soud však nutnost zohledňovat současnou cenovou hladinu konstatoval pouze v případě zákona o mimosoudních rehabilitacích, protože spory ze zákona o půdě tam nikdy nedoputovaly,“ zdůraznil Rychetský.
Zatímco spory vedené podle zákona o mimosoudních rehabilitací tak české obecné soudy a Nejvyšší soud deset let rozhodují „správně“ podle judikatury evropského soudu, u sporů vedených podle zákona o půdě podle Rychetského dál tvrdošíjně trvají na tom, že jsou vázány zákonem a musí použít ocenění podle pětadvacet let starého předpisu.
„My však tímto nálezem říkáme ne, že musejí postupovat analogicky jako v případě mimosoudních rehabilitací. Říkáme jim: ‚Nemůže restituenty rozlišovat podle toho, jestli jsou ze zemědělství nebo jiné oblasti’,“ upozornil Rychetský.
Dodal, že desítky tisíc sporů už skončily a lidé se s výsledkem spokojili. „Nález je aktuální pro velké množství živých sporů o náhradu za nevydané pozemky. Žádný zákon ani nález ÚS však nemůže mít zpětnou účinnost,“ dodal.
Parlament nedávno přijal novelu zákona o půdě, která vstoupí v platnost v polovině příštího roku. Podle nového znění už nebude možné dostat jako kompenzaci jiný pozemek, avšak právě pouze finanční náhradu. „O to aktuálnější tento náš nález je,“ podotkl předseda Ústavního soudu.
