Návrh na zrušení některých ustanovení zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích podala skupina osmnácti senátorů. Jan Horník ze STAN, který za ni jednal, se vyhlášení nálezu Ústavního soudu (ÚS) nezúčastnil.
Skupina se snažila zpochybnit především podmínku tří procent hlasů ve sněmovních volbách pro nárok na stálý státní příspěvek. Argumentovala, že limit znevýhodňuje nové strany, které mají být vyzyvateli těch etablovaných. Ústavní soud však žádnou diskriminaci menších stran a hnutí neshledal.
Strany mají triky k obcházení zákona o darech. Některé ho ignorují úplně |
„Skupina senátorů nepředestřela Ústavnímu soudu takové argumenty, které by jej v jeho většině vedly k názoru o protiústavnosti napadené právní úpravy. Na dosavadní úpravě se nic nemění a platí v dosavadní podobě,“ uvedl soudce zpravodaj Radovan Suchánek.
Ústavní soud se pozastavil nad tím, že sedm senátorů ze skupiny, která nyní předkládala Ústavnímu soudu návrh na zrušení příslušných ustanovení, v roce 2016 hlasovalo pro přijetí této úpravy. „Kdyby žádný z nich pro přijetí zákona nehlasoval, nebyl by v Senátu přijat,“ podivili se ústavní soudci.
Tříprocentní limit nepůsobí destruktivně
Strany se ziskem alespoň tří procent voličských hlasů mají podle aktuální úpravy ročně nárok na příspěvek šest milionů korun, za každou desetinu procenta se zvyšuje o 200 tisíc korun ročně až do pěti procent hlasů, dále pak už neroste. Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 900 tisíc korun.
Proti tvrzením, že stávající systém znevýhodňuje menší politické strany, podle Ústavního soudu stojí mimo jiného zkušenosti z posledních let. Jako příklad uvedl třeba Českou pirátskou stranu, která se dostala s minimem státních prostředků do Sněmovny.
„Je zde i řada dalších politických stran, které nepatří mezi etablované a nárok na státní příspěvek se jim v posledních letech podařilo získat. Hranice tří procent je o 40 procent nižší, než je takzvaná uzavírací klauzule, která je pětiprocentní. Limit je odpovídající a nepůsobí nijak destruktivně na politickou soutěž,“ vysvětlil Suchánek.
Omezení zdrojů půjček na banky je v pořádku
Senátoři rovněž brojili proti úpravě, která politickým stranám povoluje půjčovat si pouze od bank a jiných finančních institucí. Ani podobu této úpravy však ÚS neshledal protiústavní, naopak upozornil, že při půjčkách z jiných zdrojů existuje riziko, že věřitel bude chtít něco protislužbou.
„ÚS nehodnotil vhodnost tohoto systému, nýbrž konstatoval, že zvolený prostředek limitace čerpání úvěru je legitimní z hlediska požadované transparentnosti politických stran. Bankovní sektor totiž podléhá přísným kritériím kvality a nemůže si dovolit některé subjekty při poskytování úvěrů diskriminovat,“ doplnil Suchánek.
Za nepřiměřené neshledal ani omezení pro dary ve výši tří milionů korun za rok na jednu fyzickou či právnickou osobu. „ÚS nepřisvědčil hlavní námitce skupiny senátorů, že úprava brání vzájemné spolupráci politických stran. Limit je dostatečně vysoký na to, aby mohly spolupracovat,“ doplnil.
ÚS rovněž provedl porovnání s ostatními demokratickými státy. „V zahraničí obdobné limity rovněž existují a někdy jsou i mnohem přísnější. Někdy neumožňují například vůbec poskytování darů od určitých právnických osob. Neshledali jsme, že by třímilionový limit měl nějaký rdousící, nevhodný, destruktivní dopad na volnou soutěž politických stran,“ uzavřel soudce zpravodaj.
Strany loni dostaly ze státní kasy půl miliardy, nejvíc putovalo k ČSSD |
Pochybnosti soud vyjádřil v případě nemožnosti půjček stran od svých členů. „Předložíme novelu zákona, která stanoví stejný limit na půjčky od svých členů, jako je to v případě darů, tedy tři miliony korun. V případě darů mezi stranami by se mělo jednat o limit kolem deseti milionů korun,“ uvedl v reakci na nález Ústavního soudu místopředseda Senátu Jiří Šesták (STAN).
Strana rovněž hodlá navrhnout změnu modelu financování takzvaných politických institutů, jehož zrušení Ústavní soud rovněž odmítl, byť o jeden hlas. STAN chce, aby kritéria pro výplatu příspěvku zohledňovala i zastoupení v Senátu a krajských zastupitelstvech. Nyní mají nárok pouze strany s historickým zastoupením v dolní komoře.
„Skutečnost, že Ústavní soud byl v takto zásadních otázkách rozdělen v těsném poměru osm ku sedmi, ukazuje, že stávající regulace je problematická a zasluhuje revizi. Vyzýváme proto vládu a ministerstvo vnitra, aby nález i disentní stanoviska soudců pečlivě zvážily,“ doplnil zástupce senátorů Stanislav Polčák.
