Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ústavní soud odmítl senátory, financování politických stran se nezmění

  13:27aktualizováno  15:39
Ústavní soud v pondělí zamítl návrh skupiny senátorů týkající se financování politických stran. Mimo jiné odmítl zrušit ustanovení zákona, podle kterého po sněmovních volbách náleží stálý státní příspěvek teprve až stranám s více než třemi procenty hlasů.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Návrh na zrušení některých ustanovení zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích podala skupina osmnácti senátorů. Jan Horník ze STAN, který za ni jednal, se vyhlášení nálezu Ústavního soudu (ÚS) nezúčastnil.

Skupina se snažila zpochybnit především podmínku tří procent hlasů ve sněmovních volbách pro nárok na stálý státní příspěvek. Argumentovala, že limit znevýhodňuje nové strany, které mají být vyzyvateli těch etablovaných. Ústavní soud však žádnou diskriminaci menších stran a hnutí neshledal.

Strany mají triky k obcházení zákona o darech. Některé ho ignorují úplně

„Skupina senátorů nepředestřela Ústavnímu soudu takové argumenty, které by jej v jeho většině vedly k názoru o protiústavnosti napadené právní úpravy. Na dosavadní úpravě se nic nemění a platí v dosavadní podobě,“ uvedl soudce zpravodaj Radovan Suchánek.

Ústavní soud se pozastavil nad tím, že sedm senátorů ze skupiny, která nyní předkládala Ústavnímu soudu návrh na zrušení příslušných ustanovení, v roce 2016 hlasovalo pro přijetí této úpravy. „Kdyby žádný z nich pro přijetí zákona nehlasoval, nebyl by v Senátu přijat,“ podivili se ústavní soudci.

Tříprocentní limit nepůsobí destruktivně

Strany se ziskem alespoň tří procent voličských hlasů mají podle aktuální úpravy ročně nárok na příspěvek šest milionů korun, za každou desetinu procenta se zvyšuje o 200 tisíc korun ročně až do pěti procent hlasů, dále pak už neroste. Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 900 tisíc korun.

Proti tvrzením, že stávající systém znevýhodňuje menší politické strany, podle Ústavního soudu stojí mimo jiného zkušenosti z posledních let. Jako příklad uvedl třeba Českou pirátskou stranu, která se dostala s minimem státních prostředků do Sněmovny.

„Je zde i řada dalších politických stran, které nepatří mezi etablované a nárok na státní příspěvek se jim v posledních letech podařilo získat. Hranice tří procent je o 40 procent nižší, než je takzvaná uzavírací klauzule, která je pětiprocentní. Limit je odpovídající a nepůsobí nijak destruktivně na politickou soutěž,“ vysvětlil Suchánek.

Omezení zdrojů půjček na banky je v pořádku

Senátoři rovněž brojili proti úpravě, která politickým stranám povoluje půjčovat si pouze od bank a jiných finančních institucí. Ani podobu této úpravy však ÚS neshledal protiústavní, naopak upozornil, že při půjčkách z jiných zdrojů existuje riziko, že věřitel bude chtít něco protislužbou.

„ÚS nehodnotil vhodnost tohoto systému, nýbrž konstatoval, že zvolený prostředek limitace čerpání úvěru je legitimní z hlediska požadované transparentnosti politických stran. Bankovní sektor totiž podléhá přísným kritériím kvality a nemůže si dovolit některé subjekty při poskytování úvěrů diskriminovat,“ doplnil Suchánek.

Za nepřiměřené neshledal ani omezení pro dary ve výši tří milionů korun za rok na jednu fyzickou či právnickou osobu. „ÚS nepřisvědčil hlavní námitce skupiny senátorů, že úprava brání vzájemné spolupráci politických stran. Limit je dostatečně vysoký na to, aby mohly spolupracovat,“ doplnil.

ÚS rovněž provedl porovnání s ostatními demokratickými státy. „V zahraničí obdobné limity rovněž existují a někdy jsou i mnohem přísnější. Někdy neumožňují například vůbec poskytování darů od určitých právnických osob. Neshledali jsme, že by třímilionový limit měl nějaký rdousící, nevhodný, destruktivní dopad na volnou soutěž politických stran,“ uzavřel soudce zpravodaj.

Strany loni dostaly ze státní kasy půl miliardy, nejvíc putovalo k ČSSD

Pochybnosti soud vyjádřil v případě nemožnosti půjček stran od svých členů. „Předložíme novelu zákona, která stanoví stejný limit na půjčky od svých členů, jako je to v případě darů, tedy tři miliony korun. V případě darů mezi stranami by se mělo jednat o limit kolem deseti milionů korun,“ uvedl v reakci na nález Ústavního soudu místopředseda Senátu Jiří Šesták (STAN).

Strana rovněž hodlá navrhnout změnu modelu financování takzvaných politických institutů, jehož zrušení Ústavní soud rovněž odmítl, byť o jeden hlas. STAN chce, aby kritéria pro výplatu příspěvku zohledňovala i zastoupení v Senátu a krajských zastupitelstvech. Nyní mají nárok pouze strany s historickým zastoupením v dolní komoře.

„Skutečnost, že Ústavní soud byl v takto zásadních otázkách rozdělen v těsném poměru osm ku sedmi, ukazuje, že stávající regulace je problematická a zasluhuje revizi. Vyzýváme proto vládu a ministerstvo vnitra, aby nález i disentní stanoviska soudců pečlivě zvážily,“ doplnil zástupce senátorů Stanislav Polčák.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Američané zaútočili na Sýrii, přidali se i Britové a Francouzi

Noční obloha nad Damaškem během úderů USA, Británie a Francie na Sýrii (14....

USA, Británie a Francie v noci na sobotu zaútočili na Sýrii. Západ tak trestá syrský režim za údajný chemický útok ve...

Policie zadržela podezřelého z vraždy prodavačky, skončil na psychiatrii

Policie dopadla podezřelého muže, kterého hledala v souvislosti s úterní...

Policie dopadla podezřelého muže, kterého hledala v souvislosti s úterní vraždou prodavačky v obchodním centru v...



Klaus mladší vyškolil Piráta za hrubky. Jsem dysortografik, brání se Pikal

Expert ODS pro školství Václav Klaus mladší (22. července 2014)

V Česku začaly maturity a roli zkoušejícího v sobě probudil i předseda školského výboru Václav Klaus mladší. Na...

Okamurova SPD se hroutí zevnitř. Straníci se napadají navzájem

Předseda SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně.

„Špiníte jméno SPD! Dělali jste v krajských volbách osobní kampaň! Vynášíte informace a děláte si, co chcete,“...

Krásná smrt zaručena. V Nizozemsku představili sebevražedný přístroj

Sebevražedný přístroj v představách designéra  Alexandera Bannicka

Na pohřebním veletrhu v Amsterdamu byl představen sebevražedný přístroj, který člověku umožní zabít se stisknutím...

Další z rubriky

Nový ředitel GIBS vzejde z výběrového řízení, řekl Babiš při interpelacích

Premiér Andrej Babiš při vystoupení na schůzi Sněmovny svolané 9. března v...

Při čtvrtečních sněmovních interpelacích se kromě zahájení provozu elektronických vězeňských náramků či údajného...

MPSV podalo další stížnost kvůli IT zakázkám, Marksová zvažuje právní kroky

Budoucí ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová (23.

Vedení ministerstva práce a sociálních věcí podalo další trestní oznámení kvůli zakázkám na informační systémy, které...

Lessy končí jako policejní přidělenec na Slovensku, nahradit ho může Tuhý

Policejní prezident Petr Lessy

Bývalý policejní prezident Petr Lessy končí ve funkci styčného důstojníka Policie ČR v Bratislavě, kam nastoupil v...

Najdete na iDNES.cz