Podle ústavního právníka Kysely je nyní nutné, aby se poslanci shodli ohledně nové podoby zákona voleb. „Nemohou se neshodnout, protože pokud by se tak nestalo, došlo by k paralýze ústavního systému,“ řekl pro iDNES.cz Kysela.
Osobně si však myslí, že zákonodárci půjdou cestou drobnějších korekcí než zásadních úprav. Sám má za to, že by právě drobnější korekce stačily. V současné době funguje systém tak, že se odevzdané hlasy přerozdělují v rámci krajů a v nich se přidělují k jednotlivým politickým stranám.
„Systém vede k tomu, že na malé strany se tolik nedostane,“ popsal Kysela. Možným řešením je to, že by se tento proces obrátil: počty mandátů pro strany by se počítaly z čísel za celou republiku a teprve poté by se distribuovaly do krajů. Tím pádem by podle jeho slov došlo k odstranění základní disproporce,“ vysvětlil Kysela.
Na přeorání systému není čas ani chuť
„Přijde mi, že když by se hlasy propočítaly a dávalo to smysl, je to minimalistické řešení. Pak můžete hledat jiné cesty, které by mohly obnášet určité dílčí návraty do 90. let, kdy se pracovalo s trochu jinou matematickou metodou,“ doplnil právník Kysela. Zároveň si však myslí, že na zásadní přepracování systému není moc času a ani chuť.
Ústavní soud zásadně mění letošní volby. Zákon diskriminoval, řekl |
„Rozhodnutí mělo přijít před rokem. Kdyby přišlo tehdy, nyní neřešíme žádný problém. Jakmile se objevil návrh soudce zpravodaje, ÚS s ním nemohl udělat nic jiného než to co nejdříve rozhodnout,“ komentoval současné rozhodnutí soudu Kysela.
S tím souhlasí i další ústavní právník, Jan Kudrna. Ten uvedl, že rozhodnutí přišlo velmi pozdě. „Někdo jiný než já, ale nejspíš novináři by se měli zeptat předsedy Ústavního soudu, zda je to podle něj v pořádku. Jestli neměl rozhodnout rychleji a jestli ve skutečnosti nejde o průtahy,“ řekl Kudrna.
Podle něj do voleb ve skutečnosti zbývá pouhých pět měsíců. Poslední tři měsíce před nimi se spouští podle Kudrny sestava realizačních kroků, kdy jeden navazuje na druhý, a tam už není prostor pro úpravu volebního zákona.
„Čas je ve skutečnosti přibližně do konce června. Myslím si, že v téhle věci měl Ústavní soud rozhodnout nejpozději před rokem. Pokud ne dokonce před rokem a půl! Věc není zase tak věcně složitá, a jen těžko lze předpokládat, že během pěti měsíců před volbami budou politické strany schopny najít nějaké všeobecně přijatelné řešení v situaci, kdy titíž činitelé vedou předvolební boj,“ podotkl Kudrna.
Podle právníků se pro běžné voliče se v podstatě nic nezmění. „Změny platí v zásadě až ve fázi, kdy lidé odevzdají hlasy. Teprve statistický úřad musí vědět, jaký matematický model má použít. Z hlediska nás občanů rozhodnutí ÚS neznamená nic zásadního,“ uvedl Kysela. Osobně je rád, že Ústavní soud zasáhl.
Není možné, aby znásilňovali parlament
Ústavní právník Václav Pavlíček míní, že středeční rozhodnutí je spíše politické. „Účinnost je okamžitá, to je problém,“ řekl pro iDNES.cz Pavlíček. Osobně však považuje rozhodnutí za správné, co se týče rovnosti hlasů.
Změna systému voleb uškodí koalicím, mohou se rozpadnout, míní politologové |
„Ale domnívám se, že byl-li návrh podán před třemi lety a nyní se rozhodl až v době zahájená volební kampaně, jen těžko to lze považovat za právní otázku. Myslím, že je to politický problém,“ podotkl Pavlíček. Podle jeho slov nelze obě komory parlamentu nutit k tomu, aby nehledě na lhůty, které bývají obvyklé, nějakým způsobem rozhodl.
„Nedokážu si představit, jak by se mělo potom postupovat. Když by se na tom většina ústavních činitelů shodla, zvládnout se to dá. Ale znovu říkám, že není možné, aby byl parlament v obou komorách znásilňován k tomu, že musí rozhodnout v průběhu volební kampaně,“ dodal Pavlíček.
Rozhodnutí není věcně správné
Podle Kudrny bude jednání o volebním zákonu s ohledem na časové souvislosti nevyhnutelně zatíženo předvolebním kláním jak na úrovni parlamentní, tak veřejné. „Současně se navíc ještě nacházíme v poměrně složité epidemiologické situaci. Z hlediska časového je to zvláštní rozhodnutí,“ doplnil.
Důvod, proč se rozhodnutí táhlo déle než tři roky, Kudrna nezná. „To se musíte zeptat předsedy Ústavního soudu. Ale jak uvádí disentující soudci, ještě před Vánoci jim žádný návrh nebyl předložen. To se stalo až po polovině ledna. Kompletní návrh dokonce ještě později,“ komentoval.
Volební zákon rozdělil Ústavní soud. Část soudců rozhodnutí ostře kritizuje |
Kudrna však nepovažuje rozhodnutí za věcně správné, i když prý jde správným směrem. „Problém, kvůli kterému skupina senátorů před více než třemi lety podala stížnost, může přetrvat pravděpodobně i po tomto nálezu. A to proto, že zásadní otázkou jsou nestejně velké volební kraje a zejména fakt, že existuje velké množství malých krajů,“ pokračoval.
Jestliže máme kraj, kde se rozděluje pět mandátů, například Karlovarský, podle Kudrnova názoru neexistuje volební metoda, která by zajistila, že v tomto kraji budou voliči volit a kandidáti kandidovat v poměrném systému. „To je stejné jako že si člověk jednou rukou nezaváže tkaničky u bot. Může se to udělat nějakou manipulací prostřednictvím přepočítávání mandátů,“ podotkl.
Jít volební cestou z roku 1960
V tomto případě je podle Kudrny nutné upozornit, že ústava žádá, aby volby byly přímé a rovné. „Ve chvíli, kdy by docházelo k přepočtu mandátů napříč republikou (materiální přesouvání mandátů z kraje do kraje v konečném důsledku), je to proti přímosti voleb a rovnosti.
Znamenalo by to, že by si v politickém zastoupení polepšili kandidáti v malém Karlovarském kraji, ale někomu jinému by se muselo ubrat. Tudíž si myslím, že problém je v nestejně velkých krajích a také v tom, že řada krajů je velmi malých. A tento problém zůstává,“ nastínil příklad. Kudrna by se proto podle svých slov vydal volební cestou z roku 1960.
„Kraje měly tehdy přibližně stejnou velikost co do počtu obyvatel. V průměru se v nich rozdělovalo 25 mandátů. To znamená, že to byly vhodně proporčně nastavené počty. Protože měly podobnou velikost, k takovým problémům nedocházelo. Tento systém však vzal za své v době opoziční smlouvy, kdy byl připraven nový volební zákon. Tenhle opozičně-koaliční návrh ale zrušili a už se nikdo nevracel k osmi krajům a přešlo se na 14,“ popsal jednu z možností.
KOMENTÁŘ: Vítejte do politické bramboračky. Co krok Rychetského znamená v praxi |
Podle Kudrny se však tento návrh nikdy nevrátí, a to proto, že kraje se již používají jen pro některé účely státní správy a výhledově se možná na papíře zruší. „Mohly by se samozřejmě použít celky NUTS-2, ale těžko předpokládat, že se politické strany shodnou na nějakém čísle počtu krajů v tak krátkém čase,“ řekl ústavní právník.
Dalším řešením může být podle něj mohl být jeden volební obvod na celou Českou republiku, který by zajistil možnou vysokou míru proporcionality a rovnosti a přímosti ve volebním právu. „Na druhou stranu nemá jen výhody, ale také nevýhody. Třeba v tom, že v něm to má poměrně velký dopad na voliče i politické strany. Protože se podává jenom jedna kandidátka a jako volič jste pak nucen volit tak, že jste třeba z Prahy a na prvním místě kandidátky bude nějaký Jihočech, zatímco někdo z Prahy bude třeba až na pátém místě,“ popsal Kudrna s tím, že ani jeden volební obvod není všespásný, řešením však je.
