Kojenecký ústav a dětské centrum v pražské Krči.

Kojenecký ústav a dětské centrum v pražské Krči. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Zakážeme posílání malých dětí do ústavů? Času ubývá, domluva stále není

Česko je jednou z posledních zemí, kde v ústavech běžně končí batolata a předškoláci. Ústavní péče je navíc roztříštěná pod správou tří různých resortů, což řešení problému komplikuje. Ministryně Michaela Marksová, Kateřina Valachová a ministr Miloslav Ludvík mají do června předložit vládě plán řešení. Zásadní reforma kritizované české praxe však může „vyšumět“ do ztracena.
Reklama

Skutečnost, že Česko nemá věkovou hranici, pod kterou není možné umístit dítě do ústavu, dlouhodobě kritizuje Rada vlády pro lidská práva, která na podzim vyzvala vládu k řešení situace.

Ta loni v listopadu svým usnesením uložila šéfům resortů práce a sociálních věcí, školství a zdravotnictví, aby společně vypracovali plán na sjednocení služeb pro ohrožené děti pod jeden resort a na omezení možnosti umisťovat předškolní děti do ústavů. Návrhy mají Marksová, Valachová a Ludvík předložit do 30. června. Sjednocení by znamenalo přesun všech typů ústavů do kompetence MPSV.

Dle informací iDNES.cz však jednání váznou a ministerstva školství a zdravotnictví se před blížícími se volbami k zásadní reformě ústavního systému, která by vyvolala vlnu kritiky ze strany krajů a zástupců ústavů, příliš nehlásí.

Valachová: Ústavy vzdělávají, proto patří pod rezort školství

Jednoznačně se vyjádřila Marksová. „Podporuji kroky ke sjednocení služeb péče o ohrožené děti pod jeden resort a další kroky, jako je například snížení věku dětí umísťovaných do zařízení kolektivní péče. Za náš resort požadované právní úpravy do června a října vládě předložíme. Ale potřebujeme součinnost a vůli dalších ministerstev,“ uvedla na dotaz iDNES.cz.

Schůzka se Sobotkou

Přetrvávání kojeneckých ústavů v Česku se věnuje dokument V nejlepším zájmu dítěte režisérky Lindy Jablonské.

Jeho loňské uvedení vyvolalo zájem veřejnosti, načež vznikla petice za omezení ústavní péče pro nejmenší děti, kterou dosud podepsalo 7400 lidí včetně řady známých osobností, například Helena Třeštíková, Vít Klusák či Martha Issová.

Tvůrci filmu, zástupci vládního Výboru pro práva dítěte a profesionálních pěstounů se v současnosti chystají sejít s premiérem Bohuslavem Sobotkou.

Ludvíkův přístup je již opatrnější. Odvolává se na jednání mezirezortní koordinační skupiny, jejíž další schůzka se koná v půlce března. „Jaké budou výstupy z tohoto jednání, nelze předjímat,“ sdělila jeho mluvčí.

Reklama

A Valachová, do jejíž gesce spadají diagnostické a výchovné ústavy a dětské domovy, sjednocení ústavní péče pod MPSV nakloněna není. „Síť institucionálních zařízení plní hlavně výchovnou a vzdělávací funkci, proto má zachování gesce MŠMT v oblasti diagnostických a výchovných ústavů smysl,“ uvedl tiskový odbor MŠMT pro iDNES.cz.

Redukce počtu dětí v ústavech by pak ministryně školství raději řešila změnou praxe Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) než stanovením věkové hranice. „Paní ministryně Valachová se zároveň obrátila na ministryni práce a sociálních věcí, aby v oblasti činnosti OSPOD sjednala nápravu a řešila otázku zbytečného umísťování dětí do dětských domovů,“ píše dále MŠMT.

Ústav má zajistit prostředí co nejpodobnější rodině

S argumentem ministerstva školství, že ústavy plní vzdělávací funkci, a proto by měly zůstat v gesci rezortu školství, nesouhlasí Klára Laurenčíková, předsedkyně Výboru pro práva dítěte při Radě vlády pro lidská práva.

Roztříštěný systém

Pod ministerstvo školství v současnosti spadají:

  • Dětské domovy
  • Dětské domovy se školou
  • Výchovné ústavy
  • Diagnostické ústavy
  • Střediska výchovné péče

Ministerstvo zdravotnictví spravuje:

  • Dětské domovy pro děti do tří let, tedy kojenecké ústavy

Ministerstvo práce a sociálních věcí má v gesci:

  • Sociálně-právní ochranu dětí, do níž spadá činnost OSPOD, zajištění náhradní rodinné péče či zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (např. klokánky)
  • Sociální služby: azylové domy, nízkoprahová centra pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi atd.

„Dítě se do dětského domova dostává proto, že nemůže být ve své rodině. Primárním úkolem dětského domova je tedy dítěti rodinu co nejlépe nahradit, ne ho primárně edukovat nebo mu zajišťovat zdravotní péči. K těmto úkolům může přece dětský domov využít spolupráce s dalšími institucemi - tak, jak to chodí v běžném životě. Stejně jako dítě z rodiny se vzdělává ve škole a léčí se u lékaře,“ domnívá se Laurenčíková. Úkolem dětského domova je podle ní zejména zajistit bezpečné prostředí co nejpodobnější rodině.

Přestože počet malých dětí v ústavech dlouhodobě klesá, ze statistik vyplývá, že to v současnosti stále není marginální problém. Podle údajů ministerstva zdravotnictví prošlo v roce 2015 tzv. kojeneckými ústavy celkem 1 666 dětí mladších tří let. Ve většině evropských zemí, včetně všech sousedních států Česka, už jsou přitom nejmenší děti místo do ústavů svěřovány profesionálním pěstounům, případně do menších zařízení komunitního typu. Věková hranice, pod níž je až na výjimky zakázáno svěřovat děti do ústavů, se v jednotlivých státech liší (od 3 do 12 let věku dítěte). Například na Slovensku byla hranice stanovena postupně, od zákazu kolektivní formy péče o děti mladší než 1 rok až po nynějších 6 let věku dítěte.

„Pro vývoj dítěte jsou určující první chvíle a týdny jeho života. Pokud má někoho svého, je-li napojeno na jednu osobu, která rozumí jeho potřebám a reaguje na ně, vyvíjí se harmonicky,“ vysvětluje dětská psycholožka Ivana Janišová. „V opačném případě, kdy se dítěti nevěnuje jedna osoba výlučně a kontinuálně, handicapuje ho to do celého jeho života,“ dodává.

Rada vlády pro lidská práva ve svém dokumentu také upozorňuje, že péče o dítě mimo ústav je mimo jiné ekonomicky výhodnější. Pobyt jednoho dítěte v kojeneckém ústavu stojí měsíčně 47 tisíc korun, zatímco měsíční pobyt stejného dítěte u profesionálního pěstouna na přechodnou dobu vyjde přibližně na 25 tisíc korun.

Na Zlínsku to jde i bez kojeneckých ústavů

Dokladem, že náhradní rodinnou péči pro kojence a batolata je možné zajistit i bez ústavů, je Zlínský kraj. Již přes dva roky zde nefunguje žádný dětský domov pro děti do tří let.

Statistika

Celkem v Česku existuje 33 kojeneckých ústavů pro děti do tří let. Zařízení má průměrně kapacitu 48 dětí, která však obvykle není naplněna. Běžných dětských domovů funguje v Česku v současnosti 144, dětských domovů se školou 29, diagnostických ústavů 13 a výchovných ústavů celkem 28.

„V případě, že dítě nemůže být v péči svého rodiče hledá se osoba, které by převzala péči o dítě v jeho okolí, nebo je zprostředkována pěstounská péče na přechodnou dobu, případně dlouhodobá pěstounská péče. V případě, že jde o krizovou situaci, kterou nelze řešit předchozími možnostmi, je pro dítě zabezpečena péče v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,“ vysvětluje tisková mluvčí Zlínského kraje Renata Janečková.

V péči o ohrožené děti do tří let, které nemohou být v biologické rodině, pomáhají zejména profesionální krátkodobí pěstouni, o které prý v současnosti v kraji není nouze. Horší je to s dlouhodobými pěstouny a s možnostmi umístění více sourozenců do jedné rodiny. „Pro specifické situace, jako je vícečetná sourozenecká skupina nebo starší dítě s výraznými výchovnými problémy, potřebný počet vhodných pěstounských rodin k dispozici nemáme,“ říká Janečková.

Reklama
Reklama
Reklama