Jan Bárta z Ústavu státu a práva Akademie věd soudí, že druhá volba by se měla konat nejpozději do třiceti dnů od uvolnění prezidentského úřadu. Václavu Havlovi končí funkční období 2. února.
Do dvou týdnů se mají zákonodárci sejít ve Španělském sále podle Václava Pavlíčka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Odborníci na ústavní právo se shodují, že zákon na termín druhé volby přímo nepamatuje.
"Neúspěšná volba nenastartovala vůbec žádnou lhůtu, ve které by bylo nutno pořádat novou," tvrdí Bárta.
Právníci míní, že limit druhé volby lze přesto vyčíst z dostupných ústavních článků.
Bárta se odvolává na článek 56, podle něhož parlament volí hlavu státu během posledních třiceti dnů volebního období úřadujícího prezidenta.
Pokud by to parlament nestihl, nastal by podle Bárty čas pro druhou větu zmíněného článku: Uvolní-li se úřad prezidenta, koná se volba do 30 dnů.
"Je klidně možné, že by to někdo vyložil jinak," připouští vědec.
Václav Pavlíček by článek 56 nepoužil. Argumentuje tím, že prezidentská volba již začala. Odvolává se na článek 58, který upravuje další kola první volby.
Odstavec stanovuje, že se druhé a třetí kolo konají nejpozději 14 dnů po neúspěšném předchozím hlasování. Pavlíček si myslí, že tyto termíny lze použít i pro druhou volbu.
Připouští, že v Ústavě jednoznačné určení chybí. "To je jistě mezera. Ale nemůžeme z toho vyvodit, že to nemusí být vůbec. Nějakou lhůtu bychom použít měli," dodal.
| ÚSTAVA O TERMÍNECH VOLBY |
|
Čl. 56 Čl. 58 (7) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do čtrnácti dnů třetí kolo volby, v němž je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů. (8) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby. |
