"Uvedený akt není vyjádřením nespokojenosti s dosavadním ředitelem Pavlem Žáčkem nebo činností Ústavu, ale vychází z toho, že za standardní nástroj pro volbu ředitele instituce tohoto typu pokládá rada výběrové řízení," uvádí se v usnesení rady.
Ústav už také zveřejnil podmínky řízení. Uchazeči musí mít například kvalifikaci v oblasti moderní historie a pětiletou praxi v řídící funkci.
Žáček byl kritizován například za kauzu spisovatele Milana Kundery.
rada ústavuNaděžda Kavalírová - předsedkyně Konfederace politických vězňů |
Další kritika se na jeho hlavu snesla za prezentaci publikace o vzniku Občanského fóra. Kniha obsahuje dokument StB, podle kterého byl výtvarník Joska Skalník, který sám patřil mezi skupinu disidentů, informátor tajné policie. Historici si prý měli nejdříve tuto skutečnost ověřit přímo u Skalníka.
Útoky jsou politické
Žáček ale takovou kritiku odmítá. Podle něj je ústav nenahraditelný a jako jediná instituce zveřejňuje dokumenty StB, které by bez něj zůstaly zavřené v archivech.
Ústav pro studium totalitních režimů podle zákona spravuje všechny dokumenty vytvořené bývalou komunistickou Státní bezpečností. Vydává vědecké publikace a na svých internetových stránkách umožňuje přístup k historickým dokumentům. Ústav na jednom místě shromáždil všechny dokumenty StB a každý zájemce zde do nich může nahlédnout.
Proti samotné existenci ústavu už od jeho vzniku protestují poslanci KSČM a někteří sociální demokraté. Současnému řediteli je vytýkána špatná personální politika a účelové zveřejňování kauz z minulosti známých osobností. To ale Žáček odmítá. Podle něj jsou útoky motivovány obavou z možností, které ústav má.
Jedna z členek rady, novinářka Petruška Šustrová, už před dnešním jednáním pro ČT uvedla, že rozhodně není proti samotné existenci ústavu. Nelíbí se jí ale Žáčkovy manažerské postupy, především jak pracuje se svými podřízenými.
Kdo by se mohl případně stát novým ředitelem, zatím není jisté. Mluví se o čtyřech předběžných zájemcích. Jejich jména ale nechce nikdo komentovat.
pavel žáčekHistorik, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. Vystudoval žurnalistiku, politologii a historii. Od roku 1993 pracoval v Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). V roce 1995 opustil ÚDV a spolupracoval s Ústavem pro soudobé dějiny. V roce 1998 se stal náměstkem ředitele ÚDV. Po neshodách s ministrem vnitra Václavem Grulichem v roce 1999 rezignoval. Šéfem Ústavu pro studium totalitních režimů se stal bez výběrového řízení v lednu 2008. |