Z filmu Andělé a démoni

Z filmu Andělé a démoni | foto: Falcon

Úspěch Dana Browna je podivnější než zápletky jeho románů: klíč má jméno Blythe

  • 6
Když bylo Danu Brownovi nejhůř, objevila se nečekaná pomoc: byla o 12 let starší, jmenovala se Blythe Newtonová a vyklubala se z ní atraktivní blonďatá hudební producentka. Podle přátel jej vzala pod svá ochranná křídla, podle kritiků jej zlehka uchopila i pod krkem. Od chvíle, kdy se setkali, začala jeho hvězda stoupat. K svobodné, tvůrčí atmosféře Hemingwayových a Fitzgeraldových časů má spolupráce téhle dvojice daleko, nelze jí však upřít efektivitu.

Příznivci románů amerického spisovatele Dana Browna si nedávno oddechli – ne že by neměli co číst a na co se dívat v kině, filmová verze Andělů a démonů je pořád ještě nová. Definitivně však padly pochybnosti, zda se dočkají pokračování Šifry mistra Leonarda alias Da Vinciho kódu.

Na novou knihu se čeká již pět let – vydavatel původně sliboval druhý díl nejpozději v roce 2005. Prozradil tehdy, že Brown v románu rozkryje vliv svobodných zednářů na washingtonské elity. Hrdinou knihy bude opět profesor symbologie Robert Langdon z Da Vinciho kódu, ztvárněný ve filmu Tomem Hanksem.

"Langdon se pustí do rozplétání záhad přímo na americké půdě," sliboval Brown na své webové stránce. Naznačil, že děj se bude točit okolo Washingtonova památníku, jehož základní kámen byl položen 4. července 1848, a obřadu se tehdy účastnili téměř výlučně svobodní zednáři, mezi něž patřil samozřejmě i první prezident USA. Jenomže pak se po knize na několik let slehla zem.

Dan Brown s manželkou Blythe.

Spekulovalo se, že Brown trpí spisovatelským blokem, což je častý problém autorů, které potkal nečekaně velký úspěch (tak třeba Margaret Mitchellová nikdy nedokázala napsat druhý díl Jihu proti Severu a otec Hannibala Lectera Thomas Harris se mořil s druhým dílem Mlčení jehňátek 11 let). Pravdu však mohli mít i ti, kteří tvrdí, že autorovy síly odčerpaly soudní procesy, v nichž Brown čelil obvinění z plagiátorství.

Letos 20. dubna napjaté čekání skončilo – Brown, jemuž 81 milionů prodaných knih vyneslo čistý zisk 200 milionů dolarů (asi 3,8 miliardy korun) plus zavilé nepřátelství Vatikánu, vydá 15. září knihu s názvem Ztracený symbol. Nakladatelství Doubleday společnosti Random House plánuje první náklad ve výši 6,5 milionů výtisků, což je jeho historický rekord. Vše nasvědčuje, že Brown fenomenální úspěch zopakuje.

Eco: Je to můj výtvor

Před šesti lety měl Brown relativní výhodu. Napínavý Da Vinciho kód sice zalidnil vraždícími mnichy, kteří tají šokující pravdu, že Kristus byl ženatý s Maří Magdalénou a měli spolu děti, vůbec však nečekal, že s románem udělá díru do světa. Rozhodli čtenáři. Miliony čtenářů. Nenechali se odradit poněkud toporným stylem a četli a četli. Vůbec jim nevadilo, že kritikové 480stránkovou bichli nešetří.

Literární pár č. 1

Dan Brown (1964) a Blythe Brownová (1952) se seznámili v roce 1991, krátce nato začali spolupracovat na populárních knihách a thrillerech s tematikou kryptografie. Kaliforňanka Blythe původně působila v hudebním průmyslu, dnes uvádí, že je historička umění a malířka. Některé z prvních knih doprovodila ilustracemi.

Salman Rushdie označil Da Vinciho kód za "knihu tak špatnou, že ostatní špatné knihy vedle ní vypadají dobré". Prominentní znalec anglického jazyka Mark Lieberman nazval Browna "jedním z nejhorších stylistů v dějinách literatury" a další z kritiků poznamenal, že "jedinou neznámou kolem knihy je doba, za kterou průměrně inteligentní člověk pochopí, že čte naprostý blábol".

Nakonec promluvil i Umberto Eco, postmoderní italský sémiolog, estetik, filozof a spisovatel, jehož erudovaný styl Brown trochu prvoplánově napodobuje. "Všichni se mě na tu knihu ptali, tak jsem si ji musel přečíst. Moje odpověď zní, že Dan Brown je jednou z postav mého románu Foucaultovo kyvadlo (dokládající, že pokud někdo uvěří teoriím spiknutí, začne je vidět všude, pozn. red.). Brown je vlastně mým výtvorem," řekl Eco.

Také odborníci protestovali, že kniha obsahuje bizarní snůšku faktografických, kunsthistorických i religionistických chyb. Brown podle nich zneužil volně dostupných informací a díky celosvětové pandemii důvěřivosti vzbudil dojem, že jde o literaturu faktu, předkládající senzační odhalení. Přitom si plete nástěnnou malbu s freskou, nesprávně píše, že na pyramidě v Louvru je 666 dlaždic a mechanicky přejímá názor, že Marie Magdalena byla polepšená prostitutka. Tento obecně rozšířený omyl přitom pochází až z roku 591, kdy papež Řehoř Veliký v kázání spojil více biblických postav do jedné. Stejně tak legenda o svatém grálu nemá s raným křesťanstvím nic společného – objevila se až ve 12. století. Kniha nicméně pokračovala v triumfálním tažení – v USA je dnes 40 procent lidí přesvědčeno, že církve tají pravdu o Ježíšovi.

Z filmu Andělé a démoni

Když ti country neladí

Dlouhá léta se Dan Brown považoval za zkrachovance. Plachý, zdvořilý učitel angličtiny z New Hampshiru měl jediný sen – stát se popovým zpěvákem. Jeho idolem byl Barry Manilow, a aby se stal někým podobným, přestěhoval se počátkem 90. let na druhý konec USA do Los Angeles. Vydal dokonce cédéčko s písní, od níž si hodně sliboval. Balada o telefonickém sexu 976-LOVE však propadla.

"Svět nečeká na pobledlého, plešatícího podivína, podupávajícího v kovbojských botách na MTV," přiznal sebekriticky.

V beznadějné situaci našel nečekanou pomoc. Byla starší o 12 let, jmenovala se Blythe Newtonová a vyklubala se z ní atraktivní blonďatá hudební producentka. Podle přátel jej vzala pod svá ochranná křídla, podle kritiků jej zlehka uchopila i pod krkem. Od chvíle, kdy se setkali (k památnému momentu v dějinách světové literatury došlo na Národní akademii skladatelů a textařů v roce 1991), začala jeho hvězda stoupat. Blythe se stala Brownovou hudební manažerkou. Na veřejnosti mu neříkala jinak než "nový Paul Simon" či "nový Billy Joel". S její pomocí vydal ještě CD Andělé a démoni, ale s hudbou byl pomalu konec (ovšem nikdy ji nezabalil úplně – ve filmové Šifře je v závěrečných titulcích uveden i jako písničkář). Blythe však dokázala postřehnout Danovo nadání i mimo hudební sféru.

Jako malý chlapec byl totiž fascinován především záhadami, šiframi a jejich luštěním. Jeho rodiče jemu i jeho dvěma sourozencům v okolí domu schovávali malé dárky a všimli si, že Dan luští kódy vždy jako první.

Při jedné z debat o budoucnosti Dan také přítelkyni vyprávěl, že po skončení univerzity v roce 1982 slyšel ve Španělsku přednášku, v níž se mluvilo o skrytých poselstvích Da Vinciho Poslední večeře. Nikdy na to nepřestal myslet. Zápletku Šifry si vlastně v sobě nosil dlouhých 20 let.

Dáma s Googlem

Byla to Blythe, kdo jej přesvědčil, aby se vrhl na spisovatelskou dráhu a naplno rozvinul vášeň pro tajné kódy a záhady. Pro začátek si však musel zvolit lehčí látku. S pomocí přítelkyně vydal v roce 1994 humoristického průvodce pro nešťastně zamilované ženy a knihu podepsal Danielle Brownová. V záhlaví stálo, že "Danielle je učitelka, která ráda píše a hlavně se vyhýbá mužům". Úspěch nic moc, a tak došlo na tajné kódy – začal pracovat na Digitální pevnosti.

Brownovy thrillery

Digitální pevnost (1997) Nerozluštitelný kód dělá problémy v Národním úřadu pro bezpečnost.

Andělé a démoni (2000; česky 2003) První román o Robertu Langdonovi; odehrává se na konkláve ovlivňovaném ilumináty.

Pavučina lží (2001; česky 2005 a 2008 Anatomie lži) V Arktidě je nalezen meteorit se zkamenělinami starými několik milionů let.

Šifra mistra Leonarda (Da Vinciho kód; březen 2003, česky téhož roku) Zatím největší bestseller 21. století. Způsob podání faktů vedl různé instituce i činitele katolické církve, proti které je román částečně namířen, k tomu, že jej kritizovali nebo doporučili nekupovat.

Ztracený symbol (2009)?

V roce 1997 se Dan s Blythe tajně vzali v Pea Porridge Pondu nedaleko jeho rodiště. Přidal úsměvnou Knihu o plešatění a pak Anděle a démony. Trháky to rozhodně nebyly. Knihy nešly na odbyt, takže je musel rozvážet vlastním pick-upem a prodávat jako podomní obchodník. Sám si platil autorské turné a trpce si stěžoval na nakladatele, že pro jeho úspěch nic nedělají. Literární průlom se nedostavoval. Tehdy však došlo k malému zázraku.

V okrajové zmínce v Andělech Brown zopakoval známé tvrzení, že Berniniho socha Extáze svaté Terezy ve skutečnosti zobrazuje ženy prožívající "megaorgasmus". Jako odpověď mu přišla smršť rozhněvaných dopisů, které si vůbec nevšímaly knihy, jen této jediné věty. Brownovi zavětřili. Kontroverzní směs náboženství a sexu slibovala úspěch a nádavkem zaručovala negativní, mohutnou a neplacenou reklamu.

Blythe začala usilovně googlovat. Prohledávala stovky svazků, kombinovala fakta, zkoumala, co by mohla skrývat Leonardova díla. Přitom narazila na knihu z roku 1982, obsahující teorii "posvátného ženství" o pokračování Ježíšovy pokrevní linie. Zpočátku opatrně, ale stále s větší jistotou vznikal koktejl, do něhož Dan a Blythe namíchali útok na nedotknutelnost Ježíše, církve i vrcholů renesančního umění.

Zejména Blythe fungovala jako neúnavný rešeršní stroj. Manželé si během tvůrčí práce výhradně e-mailují a badatelka nechávala spisovateli na stole stovky rešeršních poznámek a odkazů se vzkazem: "Dane, tohle všechno přečti."

Pozor na opisování

Její zásadní role při vzniku románu málem vyšla najevo, když si začali stěžovat autoři "vytunelovaných" knih. V letech 2005 a zejména 2007 čelil Brown obvinění, že převzal hlavní myšlenky Da Vinciho kódu z jiných knih. Britští autoři knihy Svatá krev a svatý grál Michael Baigent a Richard Leigh vymysleli svou teorii již počátkem 80. let a Brown si jejich podíl na knize skrytě přiznal, když jejich jména zkomolil do postavy Leigha Teabinga.

Pro soudní spor bylo ovšem klíčové, že Brown si na začátku vymínil, že jeho žena se přelíčení nemůže zúčastnit. O jejím podílu na vzniku Šifry měli znalci tehdy jen malé tušení a vcelku bez problémů přijali vysvětlení bývalé showbyznysové manažerky, že se jí dělá nevolno z cestování a nesnáší publicitu. Kdo ví, jak by přestála křížový výslech naštvaných autorů... Ti totiž z knihovnických a internetových výpůjčních záznamů dokázali rekonstruovat, v které fázi příprav autor jejich dílo používal.

Brown účinně kontroval tvrzením, že při průtrži mračen přišel o podstatnou část archivu. Další detaily chyběly a podle verdiktu poroty nebylo trestné, že autor beletristického díla použil literaturu faktu. Žalobci museli uhradit soudní výlohy ve výši šesti milionů dolarů – a Blythe byla za vodou.

Z filmu Andělé a démoni

A teď na zednáře!

"K svobodné, tvůrčí atmosféře Hemingwayových a Fitzgeraldových časů má spolupráce téhle dvojice daleko, nelze jí však upřít efektivitu," poznamenal The Sunday Times. Dan a Blythe se poučili i ze soudních bitek. Za zdmi svého pečlivě střeženého sídla v městečku Rye na pobřeží New Hampshire nejspíš zvýšili rešeršní obrátky na maximum, ale vše dopředu konzultují s právníky, aby si podobné trable napříště ušetřili. Brown podnikl k zednářské problematice obsáhlé rešerše a na své internetové stránce slíbil, že s tajným společenstvím zatřese obdobně jako s katolickým hnutím Opus Dei.

Velmistr washingtonské zednářské lóže Akram Elias přiznal, že s Brownem několikrát mluvil, ale spisovatel prý brzy nato přerušil veškeré kontakty. "Nikdo z nás netuší, s čím v knize vyrukuje," říká vysoký činitel.

Zpoždění způsobilo, že v centru "šifrantské záhady" Ztraceného symbolu už asi nebude Washingtonův pomník s jeho výročím, nýbrž plastika Kryptos, zdobící vchod do hlavního stanu Ústřední zpravodajské služby CIA v Langley ve státě Virginia. Celý děj je vměstnán do dvanácti hodin. "Langdon žije rychleji než já," říká Brown.

Odpočítávání pro další literární bombu začalo a tentokrát budou kritici i Vatikán lépe připraveni.

Měli by být – Brown nedávno prohlásil, že má dost nápadů na to, aby dalších "langdonovek" napsal nejméně dvanáct. 


Nejlepší videa na Revue