Na tento problém, ale především nízkou schopnost zdravotních systémů jednotlivých států na něj reagovat upozornila studie Mezinárodní organizace práce (ILO), vydaná včera v Ženevě.
Ve studii je uvedeno pět zemí: Spojené státy, Německo, Velká Británii, Finsko a Polsko. V těchto státech v průměru každý desátý zaměstnanec trpí depresí, úzkostí, stresem a přetížením. Tím se vystavuje nebezpečí hospitalizace a nezaměstnanosti.
"V četných zemích jsou odchody do předčasného důchodu kvůli duševním poruchám stále běžnější," píše se ve studii, "a to do té míry, že tyto poruchy začínají být nejrozšířenějším důvodem vyplácení invalidních důchodů." Mezinárodní organizace práce soudí, že v zemích Evropské unie se na zdravotní péči pro osoby postižené mentálními poruchami vynakládají tři až čtyři procenta hrubého domácího produktu.
Deprese postihují aktivní obyvatelstvo stále častěji. V Německu jsou depresivní stavy příčinou až sedmi procent předčasných odchodů do penze.
Ve zprávě se kromě toho uvádí, že trvání pracovní neschopnosti způsobené depresemi je v průměru dvaapůlkrát delší než v případě běžných chorob. Roční ztráty na produkci způsobené tímto druhem pracovní neschopnosti se odhadují na více než pět miliard německých marek.
Ve Spojených státech je každý desátý dospělý člověk v aktivním věku postižen depresí, což znamená roční ztrátu 200 milionů pracovních dní.
Ve Velké Británii má každoročně téměř každý třetí zaměstnanec z deseti problémy s duševním zdravím.
V Polsku se nárůst počtu osob léčících se s duševními poruchami vysvětluje sociálněekonomickou transformací země, zvýšenými požadavky na práci a vzestupem nezaměstnanosti.
Ve Finsku recese z počátku 90. let vedla ke vzniku krátkodobých pracovních úvazků a k omezení pracovní doby, což aktivní obyvatelstvo oslabilo.
