Mezi členy Rady bezpečnosti OSN koloval v pondělí návrh společného prohlášení k násilí na hranici Izraele a Pásma Gazy, ve kterém byla obsažena i výzva k „nezávislému a transparentnímu“ vyšetření střetů. Podle diplomatických zdrojů agentur AFP a DPA ale přijetí tohoto prohlášení zablokovaly Spojené státy.
Rada bezpečnosti OSN by se v úterý měla na žádost Kuvajtu mimořádně sejít kvůli situaci, která nastala v souvislosti s pondělním přesunutím velvyslanectví Spojených států z Tel Avivu do Jeruzaléma (více v článku USA otevřely ambasádu v Jeruzalémě, při střelbě v Gaze umírali Palestinci). Vyslechnout by si RB měla mimo jiné koordinátora OSN pro izraelsko-palestinský mírový proces Nikolaje Mladenova.
Bílý dům v pondělí uvedl, že zodpovědnost za smrt více než pěti desítek lidí nese hnutí Hamás, které v Pásmu Gazy vládne. „Neexistuje žádné ospravedlnění pro bezohlednost a cynismus, který Hamás ukázal tím, že naléhá na lidi, aby se zapojili do násilnosti a vystavuje je tak hroznému riziku,“ citovala agentura Reuters nejmenovaný zdroj z Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě. „Jak řekl ministr zahraničí, Izrael má právo bránit se,“ dodal.
Turecký prezident Recepp Tayyip Erdogan zásah izraelských ozbrojených složek na hranicích Gazy označil za genocidu.
„Já tuto genocidu odsuzuji. Izrael se v tuto chvíli jeví jako teroristický stát. Rovněž odsuzuji všechny, kteří v této situaci zůstávají potichu. Islámský svět nedovolí, aby se tento den stal dnem ztráty Jeruzaléma. Se vší rozhodností zůstáváme po boku našich palestinských bratří,“ uvedl podle agentury TASS v pondělí při návštěvě Londýna Erdogan. Turecko podle něj na počest palestinských obětí vyhlásí třídenní smutek.
Turecko a Jihoafrická republika kvůli násilí na hranicích Gazy stáhly z Izraele své velvyslance. „Oběti se účastnily klidné demonstrace proti provokativnímu otevření americké ambasády v Jeruzalémě,“ uvedla vláda JAR a odsoudila „násilnou agresi (izraelských) ozbrojených složek“.
Turecké ministerstvo zahraničí uvedlo, že rozhodnutí USA přesunout svou ambasádu do Jeruzaléma povzbudilo izraelské bezpečnostní složky k masakrování Palestinců.
Protesty budou pokračovat i v úterý
Palestinci si dnes připomínají nakbu, tedy katastrofu, za níž označují vznik Izraele v roce 1948. Statisíce Palestinců tehdy uprchly nebo byly vyhnány ze svých domovů. Na hranici s Pásmem Gazy jsou v plánu další protesty, které trvají již od konce března. Očekávají se ale rovněž demonstrace na okupovaném Západním břehu Jordánu, mimo jiné v Ramalláhu i Nábulusu, či v Jeruzalémě.
Vůdce Hamásu Jahjá Sinvár před několika dny prohlásil, že v souvislosti s nakbou budou protesty na hranici mezi Pásmem Gazy a Izraelem „rozhodující“ a vedení Hamásu je „připraveno zemřít spolu s desítkami tisíc“ Palestinců.
Při střetech Palestinců s izraelskými vojáky na hranici Pásma Gazy zahynulo podle palestinských úřadů v pondělí 58 Palestinců, včetně šesti nezletilých, kteří zemřeli následkem izraelské střelby.
Agentura AFP s odkazem na sdělení ministerstva zdravotnictví v Gaze napsala, že mezi oběťmi je i osmiměsíční holčička, která se nadýchala slzného plynu. Agentura AP ale v úterý odpoledne s odkazem na nejmenovaný zdravotnický zdroj napsala, že dítě mohlo zemřít na následky nemoci, nikoliv v důsledku nadýchání slzného plynu. Podle nejmenovaného zdravotníka holčička totiž trpěla vrozenou chorobou.
Více než 2 770 lidí bylo zraněno, každý druhý zraněný utrpěl střelné poranění. Přinejmenším 130 lidí je v kritickém stavu. Už v úterý se očekávají první pohřby obětí. Pondělí bylo dnem s největším počtem obětí od války mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a židovským státem v roce 2014.
Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael obsadil v roce 1967 a později anektoval. Pro Palestince má být východní Jeruzalém hlavním městem jejich budoucího státu, který má vzniknout na okupovaném Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Izraelská vláda ale považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavního město židovského státu.
