Vyškrtnutí komunistického režimu z černého seznamu představuje další krok v oteplování vztahů mezi Washingtonem a Kubou, které loni v prosinci oznámil americký prezident Barack Obama. Zdůvodnil to tím, že dosavadní konfrontační politika nepřinesla z amerického pohledu kýžené výsledky, navíc je podle něj překonaná (více o historickém průlomu ve vztahu Kuby a USA zde).
V rámci politického usmíření obou zemí oznámil Obama v polovině dubna Kongresu, že hodlá Kubu z listiny zemí podporujících terorismus vyškrtnout. Zákonodárci poté měli 45 dní na to, aby se proti Obamovu záměru ohradili, námitky však nevznesli. Zmíněná lhůta v pátek vypršela, čímž se pro Obamovo rozhodnutí otevřela cesta.
Secretary of State made final decision to rescind #Cuba’s designation as State Sponsor of Terrorism, effective 5/29. http://t.co/BtYymJY45L
Datum otevření zastupitelských úřadů, zavřených půl století, stále není jasné. Kubánský prezident Raúl Castro tento měsíc naznačil, že ambasády by mohly začít fungovat hned poté, co USA vyškrtnou Kubu ze seznamu.
Spojené státy v minulosti uváděly, že Kuba poskytuje útočiště členům baskické teroristické organizace ETA a stoupencům kolumbijských povstalců z organizace FARC, píše server BBC. Kuba to opakovaně odmítala. V roce 1982 Washington zapsal karibský ostrov na seznam zemí podporujících terorismus, na kterém po dnešku zbývá Sýrie, Súdán či Írán.
Fotogalerie |
Půl století mrazu
Napjaté vztahy mezi Kubou a USA panovaly od roku 1959, kdy ostrov ovládli komunisté vedení Fidelem Castrem. O dva roky později země přerušily diplomatické styky a USA později zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou.
V létě 1963 zakázala americká vláda jakékoli finanční transakce s Kubou. Reagovala tak na přítomnost sovětských raket na karibském ostrově. Nařízením se také výrazně omezily cesty Američanů na Kubu, která pro ně dřív byla oblíbenou prázdninovou destinací.
Kubu a USA po letech spojí trajekt, od Fidelovy revoluce nevyplul |
Zásadní obrat po víc než půl století vztahů na bodu mrazu přišel loni v prosinci poté, co Kuba propustila pětašedesátiletého Američana Alana Grosse. Spolu s ním Havana pustila na svobodu také dalších 53 politických vězňů. USA výměnou za to propustily pětici kubánských agentů, kteří v 90. letech operovali na Floridě (podrobnosti se dočtete zde).
Podle amerického prezidenta sehrál klíčovou roli v historickém sblížení obou zemí papež František. Oba lídry podle něj loni vyzval v dopise k dialogu.
Lídři USA a Kuby ohlásili oteplení vztahů na konci loňského roku:
17. prosince 2014 |
