Donald Trump a Hillary Clintonová před zahájením debaty (27. září 2016)

Donald Trump a Hillary Clintonová před zahájením debaty (27. září 2016) | foto: AP

Američtí studenti utrpěli prezidentskými volbami trauma, tvrdí studie

  • 233
Předloňská bitva o post prezidenta Spojených států byla pro některé americké studenty natolik stresující, že čtvrtina z nich vykazovala po volbách příznaky podobné posttraumatické stresové poruše. Tvrdí to nejnovější americká psychologická studie, jejíž závěry publikoval britský deník The Guardian.

Podle neoficiálních zpráv, které se k badatelům dostaly, bylo prezidentské klání mezi republikánem Trumpem a demokratickou kandidátkou Hillary Clintonovou pro některé studenty velmi stresující. Vědci se proto rozhodli zjistit, jak moc povolební stres zasáhl do života lidí, včetně jejich studia či práce.  

Výzkumníci se problematikou vystresovaných studentů začali zabývat hned po prezidentských volbách, ze kterých vyšel jako vítěz současný prezident USA Donald Trump.

Studie zveřejněná v odborném časopise Journal of American College Health se zaměřila na 769 studentů Arizonské státní univerzity, kteří se zapsali do hodin psychologie. Badatelé průzkum prováděli v průběhu ledna a února 2017, tedy v době, kdy Trump nastoupil do úřadu. Jejich cílem bylo odhalit pouze momentální duševní stav studentů, nikoli dlouhodobý vliv prezidentských voleb na jejich psychické zdraví.

Výsledky průzkumu odhalily, že průměrná hladina stresu studentů, kteří vyplnili psychotesty, byla srovnatelná s duševním stavem lidí, kteří se před sedmi měsíci stali svědky masové střelby. 

„Zajímala nás především otázka, jestli volby představují pro lidi traumatickou zkušenost. Zjistili jsme, že tomu tak bylo u 25 procent mladých dospělých,“ uvedla Melissa Haganová, profesorka psychologie na státní univerzitě v San Francisku a hlavní autorka studie.

Politika je pro lidi zdrojem stresu

Badatelé využili při výzkumu také test, ve kterém studentům pokládali otázky týkající se prezidentských voleb. Vyplynulo z něj, že čtvrtinu z nich souboj zasáhl natolik, že se u nich projevily příznaky posttraumatické stresové poruchy. Studenti podle odborníků vykazovali také „klinicky zásadní“ úroveň stresu. Posttraumatická stresová porucha je přitom nejčastěji spojována s traumatickými událostmi, kterými si prošli například vojáci ve válečných konfliktech či oběti násilí.

Posttraumatická stresová porucha

Posttraumatická stresová porucha vzniká jako reakce na traumatickou událost, po které postižený opakovaně prožívá událost ve snech či myšlenkách a snaží se vyhnout místům a situacím, ve kterých k události došlo. Pacient může děsivou událost zažít sám nebo ji může být přítomen i jako svědek. Porucha se projevuje, výpadky paměti, úlekovými reakcemi či poruchami spánku a soustředění.  K jejímu vzniku nejčastěji vedou situace ohrožující postiženého, jako je válka, autonehoda, násilí či změny v mezilidských vztazích.

Zdroj: Wikipedia

„Učila jsem den po prezidentských volbách. Studenti byli očividně smutní, někteří z nich plakali. Společně se svými kolegy jsme si všimli průzkumů veřejného mínění, které dokazovaly, že mnoho Američanů označilo volby a politické dění za významný zdroj stresu,“ uvedla Haganová pro server Newsweek

U studentek testy v souvislosti s volbami odhalily o 45 procent vyšší úroveň stresu než u mužských účastníků. Příznivkyně demokratů na prezidentský souboj reagovaly záporně dvaapůlkrát častěji než republikánky. Vyšší hladinu stresu vědci zaznamenali i mezi černošskými a hispánskými studenty, ačkoli od bílých studentů se jejich výsledky lišily jen minimálně.

Vědci podle listu The Guardian přisuzují závěry výzkumu kombinaci Trumpových kontroverzních výroků v průběhu kampaně i jeho překvapivého vítězství „Během kampaně probíhala vášnivá diskuse o rasismu, identitě a o tom, co dělá Američana dobrým. Také to mohlo podle mě mnoha lidem zvýšilo hladinu stresu,“ vysvětlila Haganová.

Lednová demonstrace proti americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi: 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video