Václav Rubner není Američan z Vysočan, ale z Libně. Fotograf v penzi, skoro čtyřicet let života na Floridě.
Teď má problém. Vždycky v Americe volil – a jako emigrant zpoza železné opony vždy republikány. Ale teď neví. Trumpa? „Je ješitný a samolibý,“ říká. Clintonovou? To je pro něj jako pro republikána ještě horší. „Asi to nakonec přece jen bude Trump,“ říká. Pak se ale zamyslí a dodá: „A možná ani volit nepůjdu.“ Bylo by to poprvé.
Není to jediná věc, která se na Floridě změnila. Když se pohybujete mezi Miami a West Palm Beach, vidíte stále stejný Slunečný stát. Pláže, bílé hotely a rezidenční domy. Palmy a zeleň golfových hřišť. Klid, plavky, pohoda.
Ale pod touto plakátovou idylou se dějí věci, které mohou rozhodnout volby v celé Americe. Všechno je tu jinak než dřív.
Clintonová, nebo Trump?
Tahle bitva se tady jmenuje důchodci versus Hispánci. Odehrává se zde jeden z hlavních střetů dnešních USA: stárnoucí bílá většina, která vybudovala silnou a bohatou Ameriku, zářivé město na kopci, jak říkával Ronald Reagan, se cítí být válcována mladými přistěhovalci a menšinami, které jejich světla přilákala. Mají pocit, že jim cizinci berou a mění jejich zemi.
Kampaň na Floridě |
Florida je zřejmě nafukovací. Za posledních deset let tady přibyli pěšáci obou stran. Milion Portoričanů a zhruba stejné množství penzistů. Čím víc jedeme na sever, tím víc je to vidět, protože Miami se vlastně ani nedá počítat: sotva člověk vystoupí z letadla, má pocit, že je v luxusní Latinské Americe. Měkká španělština, španělské nápisy. Paní v uniformě, které se ptám na cestu, má potíže s angličtinou.
Na dálnici jsou obě armády, o jejichž hlasy teď jde, snadno k rozeznání. Šortky, trička, dobrá auta, bílé vlasy. Penzisté, kteří na to mají, sem přicházejí ze severu, aby dožili v zemi bez mrazů. Dlouhé kalhoty, trička, stará auta, černé vlasy. Hispánci, kteří přišli, aby se měli líp. Jen za poslední čtyři roky opustila Portoriko, kde lidé mají americké občanství, desetina obyvatel. Teď se tihle náhodní příchozí odjinud střetnou a může to určit, kdo bude sedět v Bílém domě.
Florida je nejmytičtější z amerických „swing states“, řekněme přelétavých nebo vrtkavých států, které nemají dopředu jasného favorita a kde jsou lidé rozděleni jako nikde jinde.
Před šestnácti lety tady George Bush vyhrál o 537 hlasů a před čtyřmi roky tu Barack Obama zvítězil o devět desetin procenta. A Florida je kořist, bez níž nelze přežít: vítěz tady získá 29 volitelských hlasů, jež mu přihrají víc než desetinu toho, co potřebuje pro Bílý dům.
Kdo je urve letos, rozhodne souboj bělošských penzistů a Hispánců. A tedy dvou světů, které vidí Ameriku i volby jinak.
„Berou nám naši zemi“
Život v městečku Celebration, česky Oslava, je jako nekonečný víkend v padesátých letech. Tuhle převážně důchodcovskou kolonii se 7 000 obyvateli v tomto duchu před dvaceti lety i postavili. „Je to jako být v nebi dřív, než vás tam povolají,“ říká muž, který přijel nakupovat na golfovém vozíku.
Dřevěné verandy, nízké laťkové plůtky. Disneyovsky vybarvená maloměstská Amerika starých dobrých časů, kdy mladý Elvis byl horkou novinkou. Takových městeček jsou na Floridě desítky.
Online reportáž |
Jak se zde říká, večírek tady začíná ve tři. Všichni jsou zajištění, už nemusí pracovat. Mají bezstarostný podzim života, zřejmě proto se vypráví, že tady kvete černý trh s viagrou a rychle narůstá počet pohlavních chorob. Ale teď to skoro vypadá, že důchodci mají momentálně jednu starost. Budoucnost Ameriky.
Sarah Johnstonová je bývalá učitelka, precizně formuluje. „Jsem dost stará na to, abych si pamatovala, že Amerika bývala skvělá. Ale pracovní místa odešla do světa a to je hanba. Přistěhovalectví se vymklo kontrole. Ztratili jsme prestiž ve světě. A rozčilí mě, když někam zavolám a oni se mě nejdřív zeptají, jestli chci mluvit anglicky, nebo španělsky.“
Reportáže z USAWILMINGTON: Ženy bojující za Trumpa POLITOLOG: Trump může republikány zničit MÍTINK: Óda na skvělou Ameriku COLUMBUS: Ohio, jeden z klíčů k volbám |
Mluví jako Trump, a taky ho bude volit. Stejně jako Annie Lucasová, která žije v Celebration. „Ztrácíme naši identitu, s tím se musí něco udělat. Jediný, kdo toho je schopen, je Trump. To myslím smrtelně vážně.“ Zdaleka ne všichni floridští penzisté jsou republikáni, ale často mu hodí hlas jen proto, že nechtějí volit Hillary Clintonovou.
Paradoxní na střetu penzistů s Hispánci je, že hlavní bojiště je na malém prostoru v pásu táhnoucím se středem Floridy z Tampy přes Orlando do Daytona Beach. Zatímco sever Floridy je bělošský a republikánský, jih je hispánštější a víc pro demokraty. Tenhle dvě stě kilometrů široký pruh s šesti miliony lidí, který protíná Floridu uprostřed od západu k východu, je místem, kde se politické tektonické desky srážejí. Je to pásmo střetu americké minulosti a budoucnosti. Leží tam spousta důchodcovských městeček a míří tam i přistěhovalci.
Okres Osceola, kam patří městečko Celebration, je magnetem i pro Portoričany. James Siegel, další Trumpův volič z Celebration, tvrdí, že je tam místní úřady lákají. „Berou za ně federální dotace. A přistěhovalci pak ničí místní ekonomiku, protože stlačují mzdy dolů. To víte, jsou ochotní pracovat za nízké platy, jen aby měli příjem. Ale oficiálně tady každá pátá rodina žije v bídě.“
Hispánci by hlasy Trumpovi nedali ani za nic. Stala se z nich mocná protisíla, protože jsou naštvaní za to, co o nich říkal v kampani. Jedna Hispánka říká: „Někteří lidé o něm zpočátku uvažovali, ale jak se do nich začal navážet, úplně ho vymazali.“
Konec starých časů
A Trump nemůže moc počítat ani s těmi Hispánci, kteří třicet let volili spolehlivě republikány. Američtí Kubánci jsou už jinde. Pro kandidáty byla dříve cesta do miamské čtvrti Little Havana takřka rituálem, pronesli tam „Cuba libre!“, tedy že Kuba musí být svobodná, a dali si tam pravé kubánské cafecito, aby ukázali, že myslí na Kubu.
To už je pryč, protože druhá a třetí generace kubánských uprchlíků nevidí budoucnost na ostrově předků. Když si Barack Obama potřásl rukou s Raúlem Castrem, zrušil embargo a obnovil styky, nikdo ho neobviňoval ze zrady, což by se před dvaceti lety jistě stalo.
Prezidentské volby v USA |
„Moje maminka vždy věřila, že když jsou u moci demokraté, jsme krok od komunismu,“ říká Maria Garciová. Sama chce volit Clintonovou. „Estoy con ella, jsem s ní,“ dodá se smíchem. Místní média teď popisují, jak se Hispánci narychlo registrují k volbám.
Čerstvá americká občanka Tamaris Ollejová přišla do USA před patnácti lety legálně z Dominikánské republiky a nikdy nežádala o občanství, protože neměla potřebu. Na jaře si o občanství zažádala. „Měla jsem strach, že když Trump vyhraje, vykopne mě ze země.“
Takhle tedy vypadá Florida před bitvou. Trump v průzkumech lehounce vede a má jednu výhodu na své straně. Jeho bělovlasí voliči přijdou volit. Hispánci se obvykle nechtějí obtěžovat. Legie dobrovolníků z kampaně Clintonové v těchto dnech klepou na jejich dveře a vyzývají je, aby tentokrát vyrazili. Říkají, že s jejich hlasy bude vítězství jisté, ale realita je taková, že Florida, kde leží vstupenka do Bílého domu, je rozdělená jako vždy – a jako vždy nikdo neví, jak to dopadne.
Přesně tak: první, s kým jsem se na Floridě setkal, byl hned po příletu imigrační úředník. Hispánec. Když zjistil, proč na Floridu jedu, oznámil mi, že už volil a že dal hlas Trumpovi. A o Clintonové mluvil tak, že jsem měl dojem, že přede mnou sedí rozhněvaný bělošský penzista z městečka Celebration.
