Z 12 000 vojáků se jich 6 400 vrátí do USA. Zbytek bude přemístěn do dalších evropských zemí.
Některé vojáky ministerstvo obrany pošle do Itálie, aby posílili jihovýchodní bok NATO. Další půjdou do Polska, Belgie a na Balkán. Podle Espera je cílem zlepšit strategickou flexibilitu NATO.
„Mělo by to být jasné a jednoznačné sdělení našim spolubojovníkům,“ prohlásil generál letectva Johna E. Hyten. Doufá, že USA přesunutím vojáků do dalších území v Evropě vyšlou jasný signál do Číny a Ruska.
Esper uvedl, že armáda plánuje stáhnout své jednotky z Německa „co nejrychleji“. Část se podle něj začne přesouvat již v následujících týdnech. Přesný časový harmonogram však podle agentury DPA nepředložil.
Americký prezident Donald Trump v červnu podle amerických médií nařídil armádě stáhnout z Německa 9 500 vojáků. Už předchozí rok hrozil loni stažením vojáků z Německa kvůli stále nízkým výdajům člena NATO na obranu.
Ty mají podle aliančního závazku činit v členských zemích alespoň dvě procenta HDP. Berlín loni přislíbil, že německé výdaje na obranu dosáhnou dvou procent HDP do roku 2031.
„Německo dluží NATO mnoho miliard dolarů,“ komentoval Trump své rozhodnutí před odletem do Texasu. „Teď Německo říká, že je to špatné pro jeho ekonomiku. No, je to ale dobré pro naši ekonomiku,“ citovala jej agentura DPA.
Američtí vojáci jsou podle Trumpa v Německu proto, aby Německo chránili: „Německo za to musí zaplatit. Německo za to neplatí. Proč bychom je (vojáky) tam měli nechávat?“ dodal s tím, že by stažení mohl přehodnotit, pokud Němci „začnou platit své účty“. „Mnoho let nás využívali,“ prohlásil.
„Dnešní oznámení ministra Espera o amerických vojácích v Evropě je výrazem pokračujícího závazku Spojených států vůči NATO i evropské bezpečnosti. Mír a bezpečnost v Evropě jsou důležité pro bezpečnost a prosperitu Severní Ameriky, a jelikož čelíme čím dál méně předvídatelnému světu, jsme silnější a ve větším bezpečí, když stojíme při sobě,“ uvedl v prohlášení generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. USA podle něj věc před dnešním oznámením konzultovaly se svými spojenci v NATO.
Z téměř 36 000 amerických vojáků jich v Německu zůstane 24 000. Podle německých médií postihne stahování především základny v Porýní-Falci a Bavorsku, včetně vojenského prostoru Grafenwöhr u hranic s Českou republikou.
Trump stažením vojáků z Německa opět útočí na spojence. Republikány to děsí |
Představitelé spolkových zemí vyjádřili začátkem tohoto měsíce naději, že Trumpovo rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Německu zablokuje, nebo přinejmenším zkomplikuje Kongres Spojených států. Americká vojenská přítomnost má pro tyto regiony i důležitý ekonomický přínos.
Bavorský premiér Markus Söder amerického rozhodnutí lituje. „Bohužel to zatíží německo-americké vztahy. Není z toho zřejmý žádný vojenský užitek,“ řekl agentuře DPA. I podle něj krok povede k oslabení NATO. Bavorským regionům hospodářsky postiženým odchodem vojsk vláda v Mnichově pomůže, slíbil Söder s tím, že je třeba nejprve vyčkat, zda je americké rozhodnutí konečné.
Jednotky armády Spojených států jsou v současnosti rozmístěny ve více než 150 zemích celého světa, mimo své území mají USA přes 220 000 vojáků. V Evropě mají Američané přes 63 000 vojáků. Téměř 40 000 amerických vojáků je umístěno v utajených lokalitách.
