Ministr zahraničí Colin Powell odmítl, že USA chystají plány konkrétních jaderných útoků. Prohlásil, že jaderný konflikt je naopak mnohem méně pravděpodobný, protože kvalita amerických konvenčních zbraní je naprosto bezkonkurenční.
Šéf americké diplomacie nicméně připustil, že Pentagon zvažuje, zda by neměl vylepšit některé zbraně stávajícího jaderného arzenálu.
Los Angeles Times: USA zvažují jaderné útoky
Vášně a nervozitu ve světě vyvolala zpráva, kterou o víkendu otiskl list Los Angeles Times. Podle deníku Pentagon v lednu informoval Kongres Spojených států, že pracuje na plánech možného použití jaderných zbraní proti zemím, které by mohly ohrozit USA.
Jedná se údajně o sedm zemí: Čínu, Rusko, Irák, Severní Koreu, Írán, Libyi a Sýrii.
Agentura AP však cituje vysokého činitele ministerstva obrany, že v příštím desetiletí je velmi nepravděpodobné, že by se Spojené státy nebo jiné země spoléhaly na jaderné zbraně. USA neuvažují o použití těchto prostředků s výjimkou odplaty za útok jadernými, chemickými a biologickými zbraněmi, nebo v případě překvapivého vojenského vývoje, například proti cílům, které odolávají nejadernému útoku.
Všechny země uvedené na seznamu USA s výjimkou Číny a Ruska jsou státy podporující terorismus. Bush v lednové zprávě o stavu unie prohlásil, že Írán, Irák a Severní Korea vytvořily "osu zla", z níž pramení hrozba, že se zbraně hromadného ničení dostanou do rukou teroristů.
Podle některých odborníků na redukci zbraní tento politický posun může Ameriku přiblížit k nasazení jaderných prostředků.
Podplukovnice Catherine Abbottová z ministerstva obrany v sobotu řekla: "Nebudeme diskutovat o konkrétních podrobnostech vojenského plánování... a nebudeme ani komentovat selektivní a zavádějící úniky informací." Zprávu o jaderných zbraních podle ní vyžaduje zákon a "není to žádná operační směrnice o jaderném zaměření nebo plánování".
Ruští komentátoři v sobotu kritizovali údajné kroky USA k vypracování plánů použití jaderných zbraní proti Rusku a jiným zemím. Vzhledem k prodlouženému víkendu v Rusku však k tomu přední politici zatím ještě nezaujali stanovisko.
Vlivný člen ruského parlamentu a předseda zahraničního výboru Státní dumy Dmitrij Rogozin řekl, že Washington se teď po měsících těsnější spolupráce snaží Rusko zastrašit. "Dává se nám na srozuměnou, že Spojené státy mají mnoho strategických jaderných zbraní namířených na Rusko... To je politika velkého klacku, jaderného klacku, která nás má zastrašit," řekl Rogozin v ruské televizi NTV.
NTV také citovala bývalého vysokého činitele ruského ministerstva obrany, "jestřába" Leonida Ivašova, který ze zprávy vyvodil, že USA se dívají na Rusko jako na "geopolitického rivala".
Podle předního politologa Vjačeslava Nikonova může zpráva Pentagonu zpochybnit všechny americké záměry v mezinárodních vztazích. "Pokud chce Amerika spolupracovat ve vojenských operacích, pokud si přeje zredukovat strategické jaderné hlavice, pak je Bushova směrnice velmi negativním signálem, na které ruské vedení náležitě odpoví."
Agentura AP připomněla, že americká politika se dosud spoléhala hlavně na hrozbu konvenční vojenskou silou, aby tak odvrátila výrobu a šíření zbraní hromadného ničení. "Zaměřením těchto sedmi zemí, z nichž některé jsou novými cíli, Spojené státy nesnižují, ale naopak zvyšují možnost nasazení jaderných zbraní," konstatoval výkonný ředitel Sdružení pro omezení zbraní Daryl Kimball.
Přední americký činitel, který si nepřál být jmenován, v sobotu řekl, že zpráva o jaderných zbraních je strategickým prohlášením a pokud jde o použití jaderných zbraní, nepředstavuje změnu v politice a nečiní ani nasazení těchto prostředků pravděpodobnějším. Zračí se v tom podle něj skutečnost, že existují hrozby a že se dlouho uvažuje o možnostech, jak se s těmito hrozbami vypořádat.
Jaderná zpráva není žádným akčním plánem, řekl tento činitel, a zahrnuje také záměr prezidenta George Bushe v příštím desetiletí radikálně - o dvě třetiny - snížit jaderné arzenály.
Náměstek ministra obrany Douglas Feith řekl AP, že "účel a účinek jaderné politiky americké administrativy, jak je obsažen ve zprávě Pentagonu, činí nasazení jaderných zbraní méně pravděpodobným". Podle Feitha vláda hodlá doplnit tyto plány rozvojem raketové obrany, konvenčními zbraněmi použitelnými na dlouhé vzdálenosti a preciznějšími a lepšími zpravodajskými informacemi.
"Budeme-li mít účinné vojenské prostředky, nebudou si naši spojenci muset připadat, že jsou pod nějakým tlakem, aby vyvíjeli své vlastní jaderné zbraně," řekl. Výjimkou jsou Británie a Francie, které jsou jadernými mocnostmi.
