Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Paradox růstu. Ekonomický boom na západě USA zaplnil ulice bezdomovci

  16:37aktualizováno  16:37
Ve Spojených státech roste počet bezdomovců. Děje se tak navzdory tomu, že se tamní ekonomice daří. Jenže ruku v ruce s tím zdražuje hospodářský boom bydlení a tím krizi prohlubuje. Nejhůře problém dopadl na západní pobřeží USA v čele s bohatou Kalifornií. Lidé se často na ulici octnou kvůli pár nezaplaceným účtům.

„Mnoho lidí v Americe si neuvědomuje, že můžou být od toho, aby skončili na ulici, vzdáleni dva, tři nebo čtyři šeky,“ říká Thomas Butler, jeden z řady bezdomovců, který pobývá ve stanu umístěném vedle rušné silnice nedaleko centra kalifornského města Los Angeles.

Téma bezdomovectví se v USA znovu dostává na pořad dne, protože se poprvé od roku 2010 populace lidí bez domova zvýšila. Americký úřad pro bydlení a městský rozvoj (HUD) zveřejnil pravidelnou zprávu, podle které je v zemi celkem 554 000 bezdomovců, o jedno procento více než loni. Téměř dvě stě tisíc z nich nemá přístup ani k dočasnému nočnímu přístřeší, které někdy nabízejí státní, církevní či neziskové organizace; přespávají tedy ve vozidlech, stanech či přímo na ulicích, přikryti čímkoli, co se namane.

Bezdomovec spí před kancelářskou budovou v Los Angeles.
Bezdomovec a jeho stan. Los Angeles.

Nejvíce tomu napomohla čísla z ulic Los Angeles a dalších měst západního pobřeží, která musela kvůli krizi vyhlásit v roce 2015 stav nouze. Zde je totiž nárůst za poslední dva roky čtrnáctiprocentní. 

V bohatém Seattlu, domovu řetězce Starbucks s ikonickou věží Space Needle, byl tento nárůst dokonce 44procentní - bez přístřeší je tam 5 500 lidí. V Los Angeles, epicentru současné krize, se odhaduje, že počet bezdomovců vzrostl o 13 000 na 55 000 jen za poslední rok.

Většina z nich přitom nemá přístup k alespoň provizornímu přístřeší. Pro srovnání: populace bezdomovců v New Yorku sice čítá 76 000 lidí, ale pouze pět procent z nich je trvale bez přístřeší. Město má totiž zavedený systém, díky němuž mají lidé bez domova alespoň kde přespat.

O čem hovoří čísla, se mohou obyvatelé států západního pobřeží - Kalifornie, Oregonu či Washingtonu - přesvědčit na vlastní oči každý den. Stany podél dálnic a řek, tábořiště ve městech, samosprávy snažící se s bezdomovci vypořádat, to vše se stalo realitou všedních dní. Velkým problémem je také šíření žloutenky typu A. Vypuknutí nemoci přinutilo kalifornské úřady v říjnu vyhlásit stav ohrožení.

Seattle (červeně), Silicon Valley (šedě), Los Angeles (modře), San Diego (oranžová).

Seattle (červeně), Silicon Valley (šedě), Los Angeles (modře), San Diego (oranžová).

Průměrná práce často nestačí, ceny bydlení jsou extrémní

Uprostřed bohaté čtvrti Seattlu, kde cena domů začíná u necelého milionu dolarů (kolem 20 milionů korun), jsou ulice pokryté odpadem bezdomovců. Matrace, stany, dřevěné trámy, proutěná křesla či propanbutanové láhve lemují chodníky, zatímco se je pracovníci v maskách a těžkých botách snaží uklidit. Ještě den předtím tu bylo nelegální tábořiště bezdomovců. Podobné jako desítky dalších pod mosty, v parcích, či podél silnic.

Bar Monty nedaleko centra Los Angeles většinou neotevírá před osmou večer. Majitel říká, že je to proto, že nedaleké centrum pro bezdomovce požaduje, aby tam lidé byli už od sedmi, pokud chtějí přespat. Poté jsou ulice o něco klidnější, vysvětluje majitel, podle kterého před tímto opatřením přicházeli lidé bez domova dovnitř a na toaletách umývali sebe či své nádobí.

Christine Wadeová se svými dětmi ve stanu na parkovišti v San Diegu.
Západní pobřeží USA se potýká s rostoucím počtem bezdomovců. Na snímku San...

Zástupci měst, aktivisté a sami bezdomovci prstem ukazují na paradoxního viníka současné krize: ekonomický růst v regionu. Nájmy totiž za posledních pár let vyšplhaly za hranici únosnosti pro mnoho nízkopříjmových pracovníků, kteří ještě nedávno dokázali své bydlení ufinancovat.

Aby se stal člověk bezdomovcem, stačí přitom málo: delší nemoc, ztráta práce, zlomená končetina nebo rodinná krize. Co kdysi bývalo běžnou životní událostí, může být teď odsudkem k životu na ulici. „Většina lidí bez domova, které znám, nejsou bezdomovci, protože by byli závislí,“ říká Tammy Stephen, který žije v táboře pro bezdomovce v Seattlu. „Většinou jsou bezdomovci, protože si nemůžou dovolit bydlení,“ dodal.

Fotogalerie

„Máme ve městě prakticky nulovou nezaměstnanost, máme tisíce bezdomovců, kteří normálně pracují, ale nemohou si dovolit bydlet,“ říká Mike O’Brien z radnice v Seattlu. „Pro tyhle lidi není kam jít. Pokaždé, když otevřeme nějaké nové místo, hned se zaplní,“ dodává.

Souvislost drahého bydlení a počtu bezdomovců prokázala i studie vzniklá na univerzitě ve Washingtonu. Mezi růstem cen bydlení a růstem počtu bezdomovců našla silnou provázanost. Pětiprocentní růst cen nájmů v Los Angeles například znamená, že se zvýší počet lidí bez domova o dva tisíce, tvrdí studie.

Bída ve stínu Googleplexu

Nikde nevynikne kontrast chudých bezdomovců s bohatstvím americké ekonomiky jako v technologickém „ráji“ Silicon Valley, které leží jižně od San Francisca a kde má internetový gigant Google své honosné sídlo Googleplex. Vysoké mzdy zaměstnanců ve vysoce inovativních oborech digitálního průmyslu zde vyhnaly nájmy tak vysoko, že přestalo být v možnosti tisíců lidí je platit, mnozí tak skončili na ulici.

Nerovnosti v USA

Spojené státy patří k zemím s vysokou příjmovou nerovností, která se poslední desetiletí prohlubuje. Podle urbanisty a profesora Richarda Floridy z univerzity v Torontu je například podle takzvaného Giniho koeficientu příjmová nerovnost v USA horší než v Íránu či Rusku. Ještě kritičtější je situace ve velkých městech; dle profesora je například míra nerovností v New Yorku stejná jako v africkém Svazijsku, v Miami jako v Zimbabwe a Los Angeles se v tomto ohledu rovná Srí Lance.

Kritici sociálních poměrů poznamenávají, že je pobuřující, když ve stínu prosperující ekonomiky v oboru, který prosperuje více než kdy předtím, a který svým zaměstnancům platí často statisícové mzdy, si tisíce rodin nemohou dovolit střechu nad hlavou i přesto, že poctivě pracují.

Ellen Tara James-Penneyová, čtyřiapadesátiletá lektorka nedaleké univerzity v San José, přespává ve svém autě už asi deset let: od doby, kdy na škole, kde v současnosti učí čtyři předměty, odpromovala. Kvůli vysokým nákladům na studium v USA se však vydatně zadlužila. Teď vydělává 28 tisíc dolarů ročně (asi 600 000 Kč), nestačí to však a domovem se jí stalo její staré Volvo. „Jsem v podstatě bezdomovec od roku 2007, jsem z toho opravdu unavená,“ říká ke své situaci. Bezdomovectví se tak zdaleka netýká pouze nižších socioekonomických tříd.

Vysoké náklady na bydlení postihují také mladé lidí. Aktuální čísla z Los Angeles například ukazují, že ve věkové skupině lidí mezi 18 a 24 lety je narůst nových bezdomovců nejvyšší. Následuje skupina lidí pod 18 let. Jiná studie zase došla k závěrům, že v univerzitním městečku v Los Angeles je jeden z pěti studentů bezdomovcem. „Mohou platit za knihy, za studium, ale už si nemohou dovolit ubytování. Vybrali si jako prioritu studium,“ říká Will Lehman, který se ve „městě andělů“ zabývá problémem bezdomovectví.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

VIDEO: Řidiče v USA vymrštil náraz do výšky, skončil s autem v druhém patře

Řidič vozu naboural do zábrany vedle silnice, náraz auto pak katapultoval do...

Kuriózní nehodu zažil řidič osobního auta, který v kalifornském městě Santa Ana narazil v neděli do zábrany vedle...

EU přitvrzuje jednání s Londýnem, volný pohyb chce i dva roky po brexitu

Donald Tusk během projevu v Evropském parlamentu (16. ledna 2017)

Brusel bude podle informací serveru Politico prosazovat, aby byla zachována stávající práva občanů EU žijících ve Velké...

Policie zachránila v Kalifornii 13 vězněných dětí, rodiče je poutali do řetězů

Manželé David Allen Turpin a Louise Anna Turpinová z Kalifornie věznili a...

Policie v Kalifornii zachránila třináct sourozenců, které jejich rodiče věznili a mučili hladem. Některé děti byly v...

Najdete na iDNES.cz