Na dědictví Trumpa, možná více než kteréhokoli jiného amerického prezidenta, budou Američané pohlížet protichůdnými perspektivami.
Zatímco konzervativci, bohatá obchodní třída a křesťanská pravice by ho podle expertů mohli považovat za jednoho z největších prezidentů své doby, většina Američanů Trumpem podle průzkumu společnosti Pew Research pohrdá. Trump úřad opouští s podporou jen 29 procent občanů.
Jeho příznivci a spojenci ho přesto chválí za to, že otřásl establishmentem a rychle prosadil některé ze svých předvolebních slibů. Nejtrvalejším dědictvím Trumpa bude nepochybně jeho vliv na federální soudnictví, jenž budou Američané pociťovat po několik dalších generací.
Do Nejvyššího soudu Trump za svého mandátu jmenoval tři konzervativní soudce s doživotním funkčním obdobím, což bude mít dopad na mnohá legislativní opatření. Od řešení problémů, kterým čelí LGBT komunita, až po reprodukční práva, zdravotní péči, imigraci nebo pracovní politiku.
Trump krátce před prezidentskými volbami vyvolal rozruch tím, že do Nejvyššího soudu dosadil Amy Coneyovou Barrettovou, která posílila konzervativní většinu v devítičlenném tribunálu v poměru šesti ku třem. Barrettová je praktikující katolička známá svými konzervativními názory.
Trump své věrné neztratí, za eskalaci nese zodpovědnost, říká amerikanista |
Kromě Barrettové Trump dosadil do Nejvyššího soudu také Neila Gorsuche a Bretta Kavanaugha. Všem je pod 55 let a podle Pew Research tak mají šanci, že budou v úřadu další dvě desetiletí.
Prezident jmenoval také více než 200 federálních soudců, kteří budou během svých celoživotních mandátů podle odborníků pravděpodobně opakovaně rozhodovat ve prospěch republikánů a konzervativců.
„To byla dohoda, kterou Trump uzavřel s evangelikální pravicí a elitami v republikánské straně. Své slovo dodržel a konzervativní soudce jmenoval,“ říká pro Deutsche Welle Michael Cornfield, ředitel výzkumu Globálního centra pro politické řízení na Univerzitě George Washingtona.
Do dějin USA se podle CNN zapíše také Trumpova reakce na pandemii koronaviru, která patří k jeho největším selháním v úřadu. V posledních měsících voleb pořádal velká shromáždění plná zástupů lidí bez roušek, kterou odmítal i on sám, přestože od začátku věděl o nebezpečí viru.
Vláda selhala v dodání ochranných pomůcek do nemocnic i pečovatelských domů, testování obyvatelstva bylo chaotické. USA zaznamenaly nejvíce úmrtí s covidem-19 na světě. Za jediné vítězství komentátoři považují rychlý vývoj a schválení vakcíny.
Největší daňová reforma za třicet let
Dalším přetrvávajícím odkazem Trumpa bude jeho daňová reforma, která snížila daně z příjmu právnických osob na 21 procent z předchozích 35 procent. Ačkoli Trump tvrdil, že z daňových úprav budou těžit všichni, nejvíce pomohly bohatým občanům a podnikům. Mnohé z nich použily peníze navíc na zpětný odkup akcií, nikoli na zvýšení mezd zaměstnanců.
Přesune se Trump na sociální síť Telegram? Jeho stoupenci už to udělali |
Rozpočtová kancelář Kongresu navíc odhadla, že snížení daní zvýší deficit země o deset bilionů dolarů za deset let. Trumpovi kritici se navíc obávají o osud nejchudších obyvatel, protože konzervativci kvůli vyrovnání rozpočtu škrtli řadu sociálních programů na pomoc finančně nejslabším.
Trump na cestě k prezidentství slíbil také zrušení starých obchodních dohod a vyjednání nových. Úspěch slavil například s dohodou o volném obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou (USMCA), která nahradila Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) z roku 1994.
Za smlouvu, která zahrnuje novější ochranu práce či ustanovení v oblasti životního prostředí, bojovali také mnozí Trumpovi kritici. „Je to vítězství amerických pracujících. Na tuto dohodu můžeme být hrdí,“ uvedla demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.
Občas vágní, ale účinné
Úspěchy Trumpovy administrativy nelze podle odborníků měřit pouze jeho politikou, ale také tím, jak změnil způsob, jakým nejen Američané, ale také mezinárodní společenství pohlížejí na Washington.
„Trumpova politika ‚Amerika na prvním místě‘ byla sice občas vágní, ale donutila zbytek světa věnovat USA pozornost,“ říká Jason Grumet z thunk-tanku Bipartisan Policy Center. Trump podle něho vládl nekonvenčně a nepředvídatelně. „Znepřátelil si mnoho institucí a porušil normy dřívějších správ,“ dodává.
K porušení norem sáhl mimo jiné v roce 2017, když odstoupil z Pařížské dohody o klimatu. Zřekl se také jaderné dohody s Íránem, kterou uzavřely USA vedené prezidentem Barackem Obamou, přestěhoval americkou ambasádu v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma nebo se pokusil navázat diplomatická jednání s vůdcem KLDR Kim Čong-unem.
Do Kapitolu vtrhl i syn ortodoxního soudce, protestoval po boku antisemitů |
Ačkoli řadu těchto rozhodnutí, mimo jiné právě účast na klimatické dohodě, hodlá demokrat Joe Biden po nástupu do úřadu změnit, stanice CNN uvádí, že budou mít i tak vliv na život Američanů, od jejich zaměstnání a vzdělání, až po druhy žárovek, které si mohou koupit.
Trump udělal mnoho kroků prostřednictvím svého nyní pozastaveného účtu na Twitteru. „Trump měl nepopiratelný dopad na to, jak lze sociální média využít ke kampani a vládnutí,“ říká expert na komunikaci Jason Mollica z Americké univerzity ve Washingtonu.
Trump používal sociální média k k budování své politické značky, útokům na politické protivníky, k vyhazovu úředníků i přímé interakci se svými věrnými příznivci. „Barack Obama používal sociální média tradičním způsobem. Trump zcela narušil náš pohled na sociální média,“ líčí Mollica.
