Při srpnovém útoku v Nadžafu zahynulo 83 lidí, včetně vůdce někdejší irácké šíitské exilové opozice ajatolláha Muhammada Bakra Hakíma. Říjnový atentát na sídlo OSN v Bagdádu připravil o život 22 lidí a přiměl OSN ke stažení svého personálu ze země.
Generál Mark Kimmitt označil osmatřicetiletého Jordánce s palestinskými předky za "toho nejhoršího teroristu, který se může nacházet v Iráku". Podle něj má rozsáhlou síť kontaktů v Evropě, Asii, Africe a na Blízkém východě.
Před válkou v Iráku americký ministr zahraničí Colin Powell označil Zarkávího za hlavní spojovací článek mezi Irákem a Al-Kajdou. Americké i evropské špionážní zdroje se tehdy shodly na tom, že plánoval velké útoky v Evropě.
Mluvčí koaličních vojsk Dan Senor ujistil, že pátrání po teroristovi stejně intenzivní, jako byl hon na Saddáma Husajna a jeho dva syny Udaje a Kusaje. Ve středu Spojené státy zvýšily odměnu za dopadení Zarkávího na deset milionů dolarů.
Tomuto teroristovi připisuje Washington mimo jiné sedmnáctistránkový dopis zadržený americkou armádou. Žádá v něm teroristickou organizaci Al-Kajda o pomoc při vyprovokování občanské války mezi šíity a sunnity v Iráku.
Abú Músá Zarkáví údajně prodělal výcvik v Afghánistánu v době sovětské okupace. Ve stejné zemi mu později americká bomba utrhla nohu. Jeho bývalí spolubojovníci ho popisují jako velice inteligentního a agresivního vůdce.
