Pro schválení demokratické političky se vyslovilo 51 členů Senátu, zatímco 41 jich bylo proti. V hlasování ji podpořili i někteří republikánští senátoři a senátorky: Lindsey Graham z Jižní Karolíny, Lisa Murkowská z Aljašky a Susan Collinsová z Maine.
Podle Reuters bylo hlasování vyvrcholením týdnů trvající kampaně domorodých indiánských kmenů a ekologických organizací za senátní potvrzení nominace Haalandové do ministerské funkce. Na odpor se stavěli někteří republikánští senátoři kvůli jejím názorům na ropný průmysl. Haalandovou už dříve kritizovali představitelé ropného průmyslu v Novém Mexiku.
V únoru se bouřlivé dvoudenní slyšení Haalandové před senátním výborem pro energetiku a nerostné suroviny stalo svým způsobem referendem o těžbě fosilních paliv, připomíná Reuters.
Části republikánských členů horní komory Kongresu se nelíbila její účast na protestech proti budování ropovodu, podpora plánu ekologizace amerického hospodářství Zelený nový úděl a regulací ropného průmyslu či pozastavení vydávání nových federálních těžebních licencí Bidenovou administrativou.
PŘEHLEDNĚ: Blinken, Yellenová, Buttigieg... Kdo je kdo v Bidenově vládě? |
Haalandová bude z pozice ministryně vnitra dohlížet nad využíváním zhruba dvou milionů kilometrů čtverečních půdy patřící federální vládě a domorodým kmenům.
Stejně tak bude vykonávat dozor nad vztahem vlády s celkem 574 uznanými indiánskými kmeny v USA. Podle agentury AP je to poprvé, kdy se bude záležitosti domorodých Američanů z titulu funkce šéfa vnitra spravovat zástupce této komunity.
„Vzhledem k dlouhému a bouřlivému vztahu mezi federální vládou a domorodými kmeny je příchod poslankyně Haalandové do čela ministerstva vnitra nesmírně důležitý okamžik pro Ameriku,“ řekl minulý týden vůdce senátní většiny Chuck Schumer.
