Afghánská operace je historicky první podobnou misí NATO mimo tradiční severoatlantickou sféru působnosti. Aliance se před časem rozhodla, že bude zasahovat a podílet se na mírové obnově i ve vzdálenějších oblastech, z nichž by se mohly šířit teroristické hrozby.
Případný neúspěch činnosti NATO v Afghánistánu by zpochybnil smysl podobných operací do budoucna. A naopak. Činitelé aliance v minulosti upozorňovali, že členské země by měly pro zdar této mise udělat mnohem více, než byly zatím ochotny.
Pod hlavičkou aliance v Afghánistánu působí necelých deset tisíc vojáků, což je vzhledem ke špatné bezpečnostní situaci v řadě částí země málo. Mezinárodním silám se zatím nedařilo bránit ani rostoucí produkci afghánských drog.
V únoru se NATO rozhodlo svou přítomnost posílit. Hodlá sestavit více provinčních rekonstrukčních týmů, v nichž spolupracují vojáci i civilisté, kteří mají na starosti projekty mírové obnovy země.
Aliance rozšiřuje svou působnost mimo Kábul a severní část země - na západ. Tam se nyní chystají Italové, Španělé, Řekové a Litevci. Mezinárodní síly ISAF, jejichž součástí jsou především země NATO, by tak měly "mít pod kontrolou" zhruba polovinu území Afghánistánu. Perspektivně se síly ISAF chtějí zaměřit i na jih země.
Zkušenost z minulých měsíců však ukazuje, že jednotlivé státy otálejí s vysíláním jednotek i poskytováním potřebné výzbroje. Dlouhodobým problémem bylo třeba shánění vrtulníků.
Obavy z konce zimy
Zajištění bezpečnosti celého Afghánistánu nebude v silách aliance ani poté, co svou misí rozšíří. Zprávy pracovníků humanitárních organizací říkají, že místní obyvatelé začínají být netrpěliví. Nelze vyloučit, že u části Afghánců bude převládat nepřátelský postoj k mezinárodním silám.
Kromě ISAF se ještě větší počet vojáků - převážně amerických - nadále účastní operace Trvalá svoboda. Osmnáct tisíc Američanů a jejich spojenců se pořád střetává s bojovníky bývalého vládnoucího hnutí Taliban a teroristické sítě al-Káida.
Očekává se, že útoky Talibanu po skončení zimy ještě zesílí. Američané, kteří jsou vojensky silně vázáni v Iráku, by potřebovali své síly v Afghánistánu zredukovat. To však zatím není možné.
Ministři obrany NATO se v únoru shodli, že se posílí spolupráce mezi silami působícími v obou operacích - ISAF a Trvalá svoboda. To by mohlo do budoucna Američanům trochu uvolnit ruce, jejich místo by přebírali evropští spojenci z aliance.
Zatím však neprošel návrh na rychlé sloučení obou operací.
Hrozí Taliban i drogy
Kromě bojovníků Talibanu komplikuje mírovou obnovu také roztříštěnost země. Jednotlivé oblasti jsou ovládány místními vůdci. Obchodníci s drogami, které někdejší režim Talibanu tvrdě stíhal, této situace zneužívají.
Loňské prezidentské volby, v nichž post hlavy státu obhájil Hamíd Karzáí, sice posílily centrální vládu v Kábulu, ale její vliv je v řadě míst stále malý. Parlamentní volby se již několikrát odložily.
Afghánistán zůstává jednou z nejchudších zemí světa s vysokou nezaměstnaností, negramotností a dětskou úmrtností. Jedinou šanci, jak se uživit, vidí část obyvatel právě v pěstování drog.
Na mezinárodních fórech se diskutuje o tom, jak Afgháncům nabídnout alternativní zdroj obživy. "Musíme najít řešení, které bude skutečně konkurenceschopné s výnosnou produkcí drog," uvedl před časem náměstek českého ministra zahraničí Jan Winkler.
