USA se bojí, že Češi neudrží nic v tajnosti

  • 45
Šéf premiérových poradců Miroslav Šlouf a několik dalších lidí, jimiž se obklopil předseda české vlády Miloš Zeman, se stávají hrozbou pro udržení důvěryhodnosti Česka v očích partnerů v NATO. Spojené státy, nejdůležitější ze spojenců, kvůli těmto lidem vážně zvažují, zda Česku poskytnou supertajné informace o svých jaderných zbraních. USA ztrácejí důvěru v českou schopnost udržet v tajnosti přísně důvěrné dokumenty NATO.

Lidé v nejbližším okolí českého premiéra buď nemají bezpečnostní prověrku, nebo se stýkají s osobami, jež jsou pro spojence velmi nedůvěryhodné.

"Zašlo to příliš daleko. Američanům dochází kvůli české bohorovnosti k aliančním bezpečnostním pravidlům trpělivost," uvedl vysoce postavený český diplomat. "Je pravděpodobné, že s Prahou neratifikují smlouvu ATOMAL, která by Česku umožnila přístup k datům o jaderných zbraních," řekl.

Na základě smlouvy ATOMAL poskytují USA informace o jednotlivých typech jaderných zbraní a jejich účincích. Tyto informace jsou podle standardů NATO klasifikovány jako "přísně tajné - ATOMAL". Přístup k nim má ještě menší okruh lidí než u jiných tajných dokumentů. Význam dokumentu spatřují alianční experti vedle vojenského především v jeho politické hodnotě.

Věc se má takto: pokud USA smlouvu s Českem neratifikují, Washington už ani nemůže dát jasněji najevo, že svému spojenci nevěří. Česko by tím získalo punc druhořadé země v NATO, před níž je třeba mít se při důležitých jednáních na pozoru a zavírat pro jistotu dveře.

O čem je přísně tajná smlouva ATOMAL

- Smlouva ATOMAL je založena na spojenecké nabídce USA a Británie, aby za určitých podmínek mohly dát své jaderné zbraně k dispozici NATO, pokud o to požádá.

- Signatáři smlouvy se při rozhodování o použití jaderných zbraní mohou vyjádřit k vhodnosti tohoto kroku. Aby však představitelé těchto zemí mohli odpovědně rozhodnout, zda je použití jaderné zbraně potřebné a vhodné, dostávají již předem základní informace o těchto zbraních, jejich počtech a takticko-technických datech. Předávání těchto informací umožňuje právě smlouva ATOMAL. Z těchto dat lze například vyčíst i účinnost jaderných zbraní.

- Informace jak o britských, tak o amerických jaderných zbraních, jsou shrnuty v několika manuálech: jeden z nich je o tom, jak mají být tato data uložena a chráněna, další zase obsahují charakteristiky jaderných hlavic či bomb.

- Manuály ATOMAL nesou označení "NATO Top Secret ATOMAL". Což znamená, že k nim mají přístup jen lidé, kteří mají prověření Top Secret (nejpřísnější prověrka), a navíc ještě mají stanoveno, že smějí znát informace ve věci ATOMAL.

- Majitelem těchto dokumentů je NATO, smí je však vydat nové zemi jen po ratifikaci v Senátu USA. Britové si podobnou podmínku nestanovili, ale vzhledem k americké podmínce to ani není třeba: není-li americký souhlas, není nic.

- Ratifikace smluv ATOMAL je čistě americká záležitost. Aliance to nemůže nijak ovlivnit. Jakmile Senát USA smlouvu ATOMAL pro Čechy odsouhlasí, vydá jim NATO všechny manuály s informacemi.

- Washington měl původně v úmyslu ratifikovat smlouvu ATOMAL s novými členy Polskem, Maďarskem, Českem a také se Španělskem, jež do aliance vstoupilo již v roce 1982. 

I ministr zahraničí Jan Kavan připouští, že pokud by z ratifikace sešlo, bylo by to pro Prahu nepříjemné. "Šlo by o nepříznivý signál, jímž by se vláda musela okamžitě vážně zabývat. Předpokládám ale, že kdyby USA měly o nás takto závažné pochyby, dozvěděl bych se to od nich oficiálně. A to se nestalo - dokonce ani neoficiálně," tvrdí Kavan.

Washington však již podle důvěryhodných zdrojů tlumočil českému velvyslanci v USA Martinu Paloušovi vážné pochyby nad spolehlivostí českých záruk, že přes Prahu neunikají tajné informace, jež dostává od spojenců. "Ano, s americkou administrativou jsem se v poslední době sešel několikrát, ale o těchto jednáních nemohu veřejně hovořit," říká velvyslanec.

Vyhýbavě odpovídá i na dotaz, zda USA zvažují odmítnutí ratifikace smlouvy ATOMAL s Českem: "Bez komentáře." Na opakované naléhání přece jen dodává: "Kdyby měla být Česká republika tímto způsobem ozvláštněna, šlo by o velmi závažný a negativní signál." "Bez komentáře," řekla mluvčí velvyslanectví USA v Praze Victoria Middletonová na otázku, zda Washington zvažuje odmítnutí ratifikace smlouvy ATOMAL.

Američané se podle důvěryhodných diplomatických zdrojů zdráhají uvěřit opakovaným ujištěním Prahy, že do rukou šéfa premiérových poradců Šloufa, jenž není prověřen Národním bezpečnostním úřadem, se tajné informace nedostanou. "Jeden z nejbližších premiérových spolupracovníků a nemá přístup k tajným věcem?! To snad nemyslíte vážně!" tlumočí obavy administrativy USA český diplomat. A dodává: "Jde to zcela mimo jejich chápání.

Snad jsme jim ani nemohli nabídnout pádnější důkaz o nefunkčnosti českého bezpečnostním systému." Zdroj z NATO zdůrazňuje význam vzájemné důvěry: "Ta je mezi spojenci prvořadá. Jiné souvislosti jsou až druhořadé, třetiřadé - bylo tomu tak vždy a platí to zvláště teď."

A jiný expert NATO dodává: "Pokud by USA smlouvu nestvrdily, nebylo by to pozitivní - tyto věci se v Bruselu vždy registrují." Nedůvěra Američanů vůči Šloufovi vzrostla zvláště poté, co se v létě 2000 účastnil příprav cesty Miloše Zemana do USA poradcův přítel, Čechoameričan Milan Jedlička.

Ten byl totiž v 80. letech v USA dvakrát soudem usvědčen z "drogového deliktu" a držení falešných směnek. V lednu 2000 navíc Jedlička spolu se Šloufem cestoval jako člen oficiální (a utajované) české delegace do Bagdádu.

Pochyby Američanů vůči Šloufovi přiznává i ministr Kavan. Politici USA se podle něj opakovaně dotazovali na Šloufovu roli v Úřadu vlády. "Vysvětloval jsem, že je sice premiérovým poradcem, ale není v pozici poradce pro bezpečnostní otázky jako například Condoleezza Riceová v USA. Bezpečnostní problematikou se pan Šlouf se svým týmem - pokud já vím - nezabývá, a řekl jsem to i americkým politikům.
Vzali to na vědomí," říká Kavan.

Na tato rizika - i s odkazem na Jedličku - loni na jaře upozorňoval v Českém rozhlase tehdejší český velvyslanec v USA Alexandr Vondra: "Američané si od určité doby kladou otázku, jestli si o nás nemysleli něco lepšího, než jsme. Jestli nám třeba mohou dávat některé informace důvěrné povahy, aby pak nepronikaly někam jinam.

Co si o tom myslet, když návštěvu českého premiéra připravuje člověk s kriminální minulostí a Američané na to upozorňují a trvá třeba měsíc, než jsme schopni zareagovat?" Ministr Kavan tehdy namítl, že velvyslanec Vondra to vidí příliš jako Američan. "Pokud jste totiž v daném prostředí příliš dlouho, tak nasáknete tím prostředím do té míry, že i když si to třeba neuvědomujete, pak reprezentujete zájmy toho prostředí více než zájmy státu, který vás vysílá," řekl šéf české diplomacie v BBC.

Vládní zmocněnec pro pražský summit NATO Vondra se dnes k aféře odmítá vyjadřovat. K hrozícímu ocejchování Česka jako nedůvěryhodného spojence, jemuž není radno sdělovat tajné informace, se odmítá vyjádřit i ministr obrany Jaroslav Tvrdík s tím, že se výtky jeho resortu netýkají.

Miroslav Šlouf a jeho postavení na Úřadu vlády je pro Američany ztělesněním českých poměrů, které umožňují neprověřeným a nedůvěryhodným lidem obsazovat špičkové funkce ve státní správě. Ve těchto pozicích se pak mohou lehce dostat k citlivým tajným informacím, které Praze alianční partneři svěřují.

Na ujišťování české diplomacie, že Šlouf po červnových volbách odejde z Úřadu vlády i s premiérem Zemanem, vlivný bezpečnostní expert USA namítá: "Dobrá, ale jak nám zaručíte, že ho nevystřídá někdo jiný, jemu podobný a stejně tak nedůvěryhodný?"

Šlouf není zdaleka jediným vysoce postaveným mužem Zemanova úřadu, k němuž mají spojenci výhrady. Například premiérův osobní tajemník Karel Heřman získal až po značných problémech bezpečnostní prověrku jen na stupeň důvěrné. Přiznává dokonce, že i jeho sekretářky mají vyšší stupeň prověření než on sám - na přísně tajné.

Český velvyslanec Palouš připouští, že při rozhovorech s americkou administrativou padají různá jména i otázky. "Ty je ale třeba kvůli dobré komunikaci mezi našimi zeměmi vysvětlovat," říká velvyslanec, aniž uvádí jediné jméno či výhradu Američanů. "Nemohu vám dávat detailní informace o svých hovorech s americkou administrativou." 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video