Seznam byl zveřejněn v souladu se zákonem, který umožňuje postihnout Rusko za jeho údajné vměšování do amerických voleb v roce 2016, za porušování lidských práv a anexi Krymu.
Dokument, v kuloárech nazývaný Putinův seznam, má sedm stran a obsahuje jména osob napojených na politické kruhy v Rusku. Mezi politiky je jméno premiéra Dmitrije Medveděva, dále Putinovi poradci a ministři včetně ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Dále je na seznamu přes devadesát oligarchů s majetkem dosahujícím u každého z nich až miliardy dolarů. Mezi nimi jsou i miliardáři Roman Abramovič, majitel fotbalového klubu Chelsea a Michail Prochorov, který před čtyřmi lety kandidoval na prezidenta a vlastní například basketbalový tým Brooklyn Nets.
Nejužší kruh kolem Putina je už zahrnut do sankcí z roku 2014, které byly uvaleny za anexi Krymu. Rozšířená verze zasahuje podle agentury Reuters hlouběji do ruské podnikatelské elity. Ministerstvo financí uvedlo, že měřítkem výběru byl majetek a „blízké vztahy k ruskému režimu“.
Mezi podnikateli jsou například generální ředitelé bank Sberbank a VTB German Gref a Andrej Kostin a rovněž generální ředitel plynárenského gigantu Gazprom Alexej Miller. Z Putinovy administrativy je na seznamu mluvčí Dmitrij Peskov a dvacítka prezidentových poradců. Z vlády pak následují jména tří desítek ministrů.
Nové sankce nejsou podle ministerstva třeba
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila Kongresu, že nové sankce na Rusko neuvalí. Zákon o sankcích z loňského roku podle amerického ministerstva zahraničí už beztak způsobil značnou ztrátu ruskému zbrojnímu průmyslu.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertová v prohlášení napsala, že zákon a jeho plnění má odradit od obchodování se zbraněmi. „Domníváme se, že zahraniční vlády upustily od plánovaných nebo už ohlášených nákupů ruských obranných prostředků za miliardy dolarů,“ stojí v prohlášení. „Jestliže je tedy zákon účinný, není třeba uvalit sankce na konkrétní subjekty a jedince - zákon už slouží jako odstrašující prostředek,“ uzavřela Nauertová.
Kongres loni prosadil zákon o rozšíření sankcí proti Moskvě. Prezident Trump, který si přál vztahy s Ruskem zlepšit, ho podle Reuters v srpnu podepsal s výhradami. Sankční zákon jej fakticky zbavuje možnosti sankce upravit, pozastavit nebo zrušit bez souhlasu Kongresu. Agentura AP připomíná, že stále probíhá vyšetřování údajného ruského ovlivňování prezidentských voleb ve Spojených státech v roce 2016.
Putin: Nebudeme vyostřovat situaci
Vladimir Putin „kremelský seznam“ označil za nepřátelský akt. Podle agentury TASS také zavtipkoval, že se cítí být uražený tím, že na něj nebyl zařazen. Nicméně také řekl, že Moskva na tento krok USA zatím nebude reagovat odvetným opatřením.
„Tento seznam jsme očekávali a nebudu tajit, že jsme byli připraveni učinit odvetné kroky, a to závažné, které by naše vztahy přivedly na zcela nulovou úroveň. Těchto kroků se prozatím zdržíme,“ prohlásil ruský prezident. Vyzval přitom Spojené státy, aby se rozhodly, zda chtějí vzájemnou spolupráci s Ruskem.
„Nemáme v úmyslu... vyostřovat situaci, chceme a budeme trpělivě budovat vztahy, pokud k tomu bude připravena i druhá strana, v tomto případě americká,“ citoval TASS šéfa Kremlu. Putin zároveň upozornil, že Rusko „nebude donekonečna ustupovat ze svých pozic“.
„Všichni (na seznamu) jsou fakticky označeni za nepřátele USA,“ řekl podle agentury TASS Putinův mluvčí Peskov. Poukázal přitom na záhlaví dokumentu, kde se uvádí, že se „vše činí v souladu se zákonem o působení proti nepřátelům USA“. „Zveřejnění tak rozsáhlého seznamu všeho a všech může poškodit dobré jméno našich firem, našich byznysmenů, našich politiků a členů vedení,“ uvedl rovněž Peskov.
