Americký prezident Donald Trump (31.1.2017)

Americký prezident Donald Trump (31.1.2017) | foto: Reuters

Trump nejprve musí pochopit, oč ve světě jde, řekl íránský prezident

  • 396
Politický nováček, který nejprve musí pochopit, oč ve světě jde. Takovými slovy označil amerického prezidenta Donalda Trumpa jeho íránský protějšek Hasan Rúhání. Než se tak stane, bude to podle Rúháního trvat a USA za to zaplatí vysokou cenu. Írán je jednou ze sedmi zemí, jejichž občanům Trump výnosem pozastavil po 90 dní vstup do USA.

Teherán už dříve oznámil, že přijme reciproční, právní i politická opatření.

Rúhání ve středečním projevu vysílaném živě televizí obrátil pozornost přímo na Trumpa. „Je v politice nový. Působil v jiném prostředí, toto je pro něj zcela nové. Bude mu trvat dlouho, než pochopí, co se ve světě děje, a USA za to mnoho zaplatí,“ řekl íránský prezident. Právě díky jeho umírněnějšímu přístupu k Západu se v roce 2015 Íránu podařilo uzavřít letitá jednání o íránském jaderném programu a dospět k dohodě.

„Dnes není doba na rozdělování národů zdmi,“ řekl Rúhání s narážkou na Trumpův záměr vybudovat zeď na hranici s Mexikem.

Trump svůj zákaz vstupu pro občany vybraných zemí zdůvodnil bezpečnostními riziky. Dohodu o íránském jaderném programu označil za nejhorší, jaká kdy byla vyjednána.

Přístup nové americké administrativy může podle agentury Reuters Rúháního oslabit v době, kdy jeho země buduje důvěru investorů. Kromě jiného loni uzavřela kontrakty na nákup 100 letadel od společnosti Airbus a 80 od Boeingu.

USA přijmou migranty od australských úřadů

Spojené státy jsou navzdory zpřísnění migrační politiky připraveny přijmout stovky běženců, které nyní australské úřady drží v táborech na ostrovech v Tichém oceánu. USA a Austrálie se na přesídlení až 1 250 žadatelů o azyl, kteří pocházejí převážně z Afghánistánu, Íránu a Iráku, dohodly již loni.

Mluvčí Bílého domu ale předem varoval, že všichni přijímaní migranti budou přísně prověřeni, napsala ve středu agentura Reuters.

Trump v čele USA

Na základě dohody, která byla uzavřena ještě za vlády předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy, mají do Spojených států odejít žadatelé o azyl, kteří jsou v současné době v australských zadržovacích zařízeních v ostrovních státech Papua-Nová Guinea a Nauru. Austrálie na oplátku souhlasila, že přijme migranty, kteří jsou v uprchlických táborech, jež spravují Spojené státy v Kostarice. Jde o osoby, které prchají před násilím v Guatemale, Hondurasu a Salvadoru.

Trump již v neděli ujistil Austrálii, že Washington dohodu o běžencích dodrží. Mluvčí Bílého domu Sean Spicer v úterý poskytl další podrobnosti. „Tato dohoda se týká 1 250 lidí, kteří jsou převážně drženi na ostrově Papua-Nová Guinea,“ řekl Spicer novinářům ve Washingtonu. „Budou ale v souladu s novými opatřeními všichni nesmírně přísně prověřeni,“ dodal.

Trump v pátek podepsal výnos, jímž s okamžitou platností dočasně pozastavil program USA pro přijímání uprchlíků. Do odvolání rovněž zakázal vstup migrantům ze Sýrie a na 90 dní občanům Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu a Jemenu, tedy zemí s převážně muslimským obyvatelstvem (psali jsme zde). Přechodné omezení, které vzbudilo mezinárodní protesty i zmatky v letecké dopravě, se má uvolnit až po zpřísnění prověrek a přezkoumání mechanismu přijímání migrantů (čtěte zde).

Austrálie dlouhodobě uplatňuje přísnou azylovou politiku, jež znemožňuje běžencům, kteří doplují k australským břehům, usadit se v zemi a posílá je do táborů v ostrovních státech Nauru a Papua-Nová Guinea. Za provozování táborů Canberra těmto zemím platí. Australská vláda prohlašuje, že tímto způsobem bojuje s převaděčstvím a nelegální migrací.

Nejasnosti kolem přijímání migrantů trvají

Navzdory snaze amerických úřadů vnést jasno do prezidentského nařízení o omezení migrace nejasnosti vyvolávající zmatek přetrvávají, napsala agentura DPA.

OSN volá po zrušení nařízení

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k co nejrychlejšímu zrušení protiimigračního výnosu. "Není to způsob, jak nejlépe ochránit USA nebo jakoukoli jinou zemi ve vztahu k vážným obavám, které existují ohledně možné teroristické infiltrace," řekl Guterres novinářům. "Myslím, že tato opatření by měla být zrušena raději dříve než později," dodal.

Guterres uvedl, že USA mají právo, ba dokonce povinnost kontrolovat své hranice, aby zabránily vstupu členů teroristických organizací. Jejich opatření ale nemohou být založena "na jakékoli formě diskriminace kvůli náboženství, etnickému původu či státní příslušnosti".

Taková diskriminace "spouští vlnu úzkosti a hněvu, kterou může usnadnit propaganda teroristických organizací, proti nimž chtějí všichni bojovat", prohlásil šéf OSN.

Pokud jde o zákaz přijímání běženců, nevztahuje se podle úředníků Bílého domu na osoby, jejichž azylové řízení už bylo zahájeno. Pod ochranu USA se rovněž dostanou osoby, které by byly vystaveny „nepřiměřenému strádání“, pokud by jim úřady přijetí odepřely.

Stovky utečenců se už v minulých dnech na základě těchto výjimek vyhnuly deportaci. Na zhruba tisíc dalších lidí se platnost Trumpova dekretu nevztahuje, protože mají právo trvalého pobytu v USA a jsou držiteli takzvaných „zelených karet“.

Pokyn o zákazu vstupu do USA se nevztahuje na zahraniční diplomaty ani na personál OSN. Nejasný je podle agentury AP status pilotů obsluhujících linky do USA, kteří jsou občany některé ze zemí postižených zákazem.

O problémy při cestách do USA se podle amerických úředníků nemusejí strachovat lidé s dvojím občanstvím, tedy držitelé dvou pasů, z nichž jeden byl vydán v některé ze sedmi zemí postižených zákazem. Zatímco původně se o hovořilo jen o výjimce pro občany Británie, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, podle sdělení imigračních úřadů výjimka platí obecně.

100 dnů Donalda Trumpa

Kevin McAleenan, šéf Úřadu pro celní kontrolu a zabezpečení hranic, v úterý novinářům řekl, že lidé cestující do USA nebudou posuzováni podle národnosti, ale podle pasu, který předloží. Bude-li vydán bezpečnou zemí, není důvod jim vstup do USA upřít, řekl McAleenan. Zákaz vstupu bude uplatněn jen v případě, že cestující americkým úřadům předloží pas některé ze zemí, které byly zařazeny na blokační seznam. Jde o Irák, Írán, Somálsko, Súdán, Libyi, Sýrii a Jemen.

Otazníky se objevují nejen nad obsahem prezidentského nařízení, ale i nad jeho autorstvím. Server Politico ve středu napsal, že na přípravě sporného dekretu se tajně podílel personál právního výboru Sněmovny reprezentantů bez vědomí jeho předsedy Boba Goodlattea. „Tajná práce personálu na migračním příkazu otřásá Kapitolem,“ napsal server.

Goodlatte, republikán z Virginie, hájil členy svého výboru tvrzením, že na formulaci exekutivního příkazu neměli žádný vliv stejně jako na jeho načasování a uplatňování. Podle serveru Politico ale Bílý dům tvrdí, že Trumpův dekret „sepsali republikáni na Kapitolu“. O přípravě příkazu přitom podle amerického serveru nevěděl nejen Goodlatte, ale ani republikánské vedení sněmovny.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video