Předtím, než pravicoví extremisté poslední srpnovou sobotu zaútočili na budovu Reichstagu, jedna z organizátorek zakřičela, že Trump je v Berlíně. Byla tak přesvědčivá, že se před americkou ambasádou později objevili stoupenci krajní pravice a požadovali u Trumpa audienci. „Víme, že je tam,“ křičeli.
Prezident USA nebyl ani na ambasádě, ani v Německu, a přesto byl přítomen. Jeho tvář byla na transparentech, na tričkách a dokonce i na německé vlajce v davu padesáti tisíc lidí, kteří přišli protestovat proti omezením souvisejícím s pandemií koronaviru. Mnozí z účastníků skandovali Trumpovo jméno.
Podle listu The New York Times je to nejnovější důkaz, že se Trump pro krajně pravicovou scénu Německa stává jakousi kultovní postavou. „Trump se stal postavou zachránce, jakýmsi vykupitelem pro německou krajní pravici,“ říká Miro Dittrich, expert na extremismus z berlínské nadace Amadeu Antonio.
Německo, které zvládá pandemii lépe než řada dalších zemí, a jehož obyvatelé se v průzkumech proti prezidentovi USA většinově staví, se na první pohled nejeví jako místo, kde by mohl Trump získat takové postavení. Přesto tomu tak je.
„Jeho nacionalismus a tolerance rasismu spojená s jeho skepticismem vůči nebezpečí pandemie se šíří daleko za americké hranice,“ konstatuje Dittrich.
Ve světě dezinformací toto poselství podle odborníků umožňuje krajní pravici rozšířit její dosah nad tradiční voličskou základnu a zasít potenciál pro násilnou radikalizaci, představuje tedy riziko pro západní demokracie.
Německo na prvním místě
Trumpova rostoucí obliba na okraji politického spektra podle expertů přidala do německé politiky nový a nepředvídatelný prvek v době, kdy domácí zpravodajská služba označila krajně pravicový terorismus za největší současnou hrozbu pro německou demokracii.
Němečtí úředníci řeší mimo jiné infiltraci krajní pravice u policie i v armádě, krajně pravicoví extremisté za poslední rok a půl zavraždili politika Waltera Lübckeho, zaútočili na synagogu v Halle, nebo zastřelili devět lidí v Hanau. Vrah z Hanau ve svém manifestu vyzdvihl Trumpovu politiku „Amerika na prvním místě“.
Povstání koronaskeptiků. Němce vystrašil útok radikálů na Reichstag |
Nejen v Německu, ale také v USA, se Trump podle expertů stal vzorem těchto okrajových skupin. K těm patří nejen krajní pravice a neonacistická hnutí, ale i stoupenci konspirační teorie QAnon.
Ta Trumpa oslavuje jako osvoboditele a hrdinu boje proti spolku zvrhlých celebrit, podnikatelů a demokratických politiků.
Když v březnu udeřila pandemie, německá komunita QAnon sotva existovala. Nyní je podle analytiků největší mimo USA. Expert na pravicový extremismus Matthias Quent to nazývá „trumpifikací německé krajní pravice“.
„Trumpovi se podařilo přilákat různá prostředí, což vidíme také v Německu. Máme tu vše od odpůrců očkování po neonacisty protestující proti koronavirovým opatřením. Společným jmenovatelem je, že jsou to lidé, kteří opouštějí hlavní proud, kteří zuří proti establishmentu,“ líčí Quent.
Trump nás zachrání před Merkelovou
Němečtí stoupenci QAnonu například věří, že Trump osvobodí Německo od „diktatury“ Merkelové (která už nechce příští rok ve volbách kandidovat na kancléřku). V Německu má QAnon podle Dittricha v současnosti více než dvě stě tisíc stoupenců. Největší německý kanál QAnon na platformě YouTube má od března přes 17 milionů zhlédnutí.
QAnon v Kongresu. Trump potře satanisty a zneužívače dětí, věří politička |
Pro některé stoupence krajní pravice je Trumpovo poselství podle Quenta nyní obzvláště vítané, protože německé straně Alternativa pro Německo (AfD) se nedaří pandemie využít ve svůj prospěch a její podpora klesla zhruba na deset procent.
Právě AfD opakovaně parafrázovala Trumpa a volala po přístupu „Německo na prvním místě“.
Sloučení tradiční krajní pravice a stoupenců QAnon je podle Quenta něčím úplně novým. „Je to nový a rozptýlený druh populistické vzpoury, která se živí konspiračními teoriemi a je zásobována ideologií z různých koutů krajně pravicového ekosystému,“ uvedl.
Povstání koronaskeptiků. V Berlíně se bouří proti opatřením:
