Američanka Leslie Shumakerová Downeyová právě pečovala o vnoučata, když jí přišla zpráva od dcery s odkazem na článek o experimentální operaci, během níž se pacientovi voperovali do těla srdce prasete. „Jaký skvělý průlom pro vědu,“ pomyslela si žena po jeho přečtení. Pak jí ale dcera upozornila na jméno muže, jemuž vědci zachránili život. A ihned ji polil mráz.
Zachráněným pacientem byl totiž David Bennett, stejný muž, jehož odsoudili za to, že v roce 1988 z žárlivosti pobodal jejího bratra. Zbylých devatenáct let života strávil muž kvůli následkům násilného činu na vozíčku.
Bennett šel za svůj čin na deset let do vězení, ale po šesti letech ho propustili. Soud mu uložil i povinnost zaplatit rodině odškodné ve výši 3,4 milionu dolarů. Rodina však Podle Downeyové uvádí, že nikdy žádné peníze neviděli.
„Ed trpěl,“ řekla Downeyová listu The Washington Post. „Bennett po propuštění z vězení žil nejenom dobrý život, ale nyní dostal druhou šanci s novým srdcem,“ dodala. Podle ní by totiž bylo lepší, kdyby orgán dostal příjemce, který by si ho víc zasloužil.
Etické otázky
Na čekacím listě k transplantací orgánů se v současnosti nachází více než sto tisíc Američanů. Každým dnem jich sedmnáct umírá proto, že se ho nedočkali. Nabízí se tak přirozeně otázka, zda by někdo z těch, kteří nemají záznam v trestním rejstříku, by neměl mít prioritu při operacích jako byla ta, kterou učinili vědci z marylandské univerzity.
Univerzita odmítla říci, zda věděla o Bennettově kriminální minulosti. „Je závaznou povinností každé nemocnice nebo zdravotnické organizace zachránit život každému pacientovi,“ uvedla. „Jakýkoli jiný standard péče by vytvořil nebezpečný precedens a porušil by etické a morální hodnoty, které jsou základem povinnosti lékařů a pečovatelů vůči všem pacientům v jejich péči,“ dodala.
Odborníci na etiku souhlasí, že přestože si každá nemocnice může ustanovit vlastní kritéria pro pro příjemce životně důležitých orgánů, nebylo by správné některé vylučovat. „Klíčovým principem medicíny je léčit každého, kdo je nemocný, bez ohledu na to, kdo to je,“ zdůrazňuje profesor bioetiky z Newyorské univerzity Arthur Caplan. „Nejsme v oboru, který by třídil hříšníky od svatých. Zločin je právní záležitost,“ dodal.
Průlom v transplantacích. Lékaři poprvé úspěšně dali člověku prasečí ledvinu |
Podle lékaře si Bennett nezaslouží být terčem pobouření, které se po operaci spustilo na sociálních sítích. „Netransplantovali jsme mu lidský orgán od dárce. Nikdo nezemřel, tento muž dostal prasečí srdce,“ vysvětlil Caplan.
Bennett se rozhodl pro experimentální léčbu, neboť bez dárce by zemřel a byl už příliš nemocný, aby dostal lidské srdce. Operace trvala osm hodin, nyní jej lékaři sledují, zda orgán funguje bez potíží. Není známo, kolik operace stála. Nemocnice pouze uvedla, že šlo o experiment, a tak pokryje náklady sama.
Covid snížil počet transplantací, u nakažených zákrok nelze provést |
Transplantace zvířecích orgánů bývají riskantní, neboť tělo má tendenci je odmítat a odpovídat nebezpečnou imunitní reakcí. Vepř, jehož srdce chirurgové transplantovali, mělo celkem deset genetických modifikací. Část genů lékaři modifikovali tak, aby nezpůsobovala agresivní odmítavou reakci.
Podle lékařů je ještě příliš brzo na to říci, zda se použití zvířecích orgánů stane standardem. Přesto ji vnímají jako přelomovou událost, která by mohla otevřít dveře nové éře v medicíně a naději pro spoustu lidí. Těch, kteří zoufale čekají na spásný orgán.
