Podle informací agentury AP by měl nový balíček pomoci zahrnovat 30 vozidel Humvee s přídavným pancéřováním, dalších 200 neobrněných vozidel stejného typu a malé bezpilotní průzkumné letouny Raven. K dispozici by měl Kyjev dostat detektory a radary minometné palby.
Celkově půjde o materiál za 75 milionů dolarů takzvaného nesmrtícího vybavení. S dodávkami zbraní však Washington váhá, i když minulý týden šéf sboru amerických náčelníků Martin Dempsey uvedl, že by se dodávkám zbraní Kyjevu nebránil.
Mimo jiné právě o pomoci Ukrajině spolu telefonicky hovořili americký viceprezident Joe Biden a ukrajinský prezident Petro Porošenko.
„Viceprezident s obavami zaznamenal pokračující porušování příměří ze strany separatistů podporovaných Ruskem v okolí Doněcku a Mariupol a jejich odmítání, aby pozorovatelé mise OBSE měli neomezený přístup na území, které ovládají,“ uvedl v oficiálním prohlášení bez dalších podrobností Bílý dům.
V podobném duchu se ve středu vyjádřil rovněž generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) musí mít podle něj na východě Ukrajiny dostatečným způsobem zajištěnu svobodu pohybu i vlastní bezpečnost. To je podle Stoltenberga stále ještě nesplněná část dohody o příměří z Minsku.
Jak poznamenal, příměří je zdá se dodržováno, ale zůstává velmi křehké. „Musíme posílit pozorovatelskou misi OBSE a zajistit jí informace, svobodu pohybu a bezpečnostní záruky,“ konstatoval.
NATO podle Stoltenberga zaznamenalo přesuny těžké techniky i bojovníků od linie konfliktu na východě Ukrajiny. Nelze však podle něj přesně určit, kam se přesouvají - zda zpět či na jiná místa.
