Emma Wren Gibsonová se narodila letos 25. listopadu na klinice National Embryo Donation Center. Její embryo zde lékaři zmrazili 14. října 1992. Rodiče Tina a Benjamin v době umělého oplodnění netušili, že se zapíšou do knihy rekordů. Emma totiž pochází z dosud nejstaršího zmrazeného embrya, které se podařilo úspěšně implantovat a odnosit.
Žena porodila dítě švagra, který nikdy nežil. Manžel je lidská chiméra |
„Uvědomujete si, že je mi pouhých 25 let? Vždyť mohlo být tohle embryo mojí nejlepší kamarádkou,“ sdělila Tina serveru CNN. Na rekordy podle svých slov nehledí. „Chtěla jsem dítě, je mi jedno, jestli je to nějaký rekord, nebo ne,“ dodala.
Carol Sommerfeltová, která implantaci embrya prováděla, potvrzuje, že narození Emmy je pro lékaře zabývající se asistovanou reprodukcí vzrušující záležitostí. Dosud rekord držel pár, kterému se narodilo dítě po implantaci 20 let zmraženého embrya.
„Cítíme se požehnáni a jsme moc vděční,“ tvrdí Tina. Její manžel Benjamin sice se svou dcerou nemá žádné společné geny, jen pár sekund po narození však cítil, že je skutečným otcem malé Emmy. „Jakmile přišla na svět, okamžitě jsem se do ní zamiloval,“ popisuje.
Od adopce k implantování embrya
Cesta Emmy na svět začala před mnoha lety. Anonymní pár se rozhodl darovat embrya pro pozdější umělé oplodnění. Embrya byla posléze zmražena a čekala na pomoc páru, který má problémy s přirozeným početím. Gibsonovi se vzali před sedmi lety. Oba věděli, že normální cestou děti nikdy mít nebudou.
„Manžel má cystickou fibrózu, u které je neplodnost celkem běžná,“ vysvětluje Tina. Manželé se s tím vyrovnali, rozhodli se pro pěstounskou péči. Ve svém domě se v průběhu let starali o několik dětí. Když na nějaký čas zůstali sami, vyrazili si na dovolenou. Ještě před odjezdem otec Tině poradil, že by mohla zkusit něco, čemu v televizi říkali „adoptování embrya“. „Embryo ti implantují a ty ho pak odnosíš a porodíš,“ vysvětloval.
Vědci opravili DNA lidského embrya. Ale „Homo GMO“ zatím nehrozí |
„Říkala jsem si – díky tati, zní to zajímavě, ale nemám zájem,“ vzpomíná Tina. Během osmihodinové cesty autem si však začala o tomto netradičním druhu adopce hledat informace na internetu. „Než jsme dojeli do cíle, věděla jsem o tom všechno,“ vypráví. Po pár dnech se spojila s klinikou National Embryo Donation Center ve státě Tennessee.
V prosinci loňského roku Tina podstoupila sérii lékařských vyšetření. Lékaři například museli zjistit, zda je děloha Tiny schopná fyzicky přijmout implantované embryo. V lednu měla Tina testy za sebou, musela jen podstoupit menší zákrok, při kterém jí chirurg odstranil malý polyp na děloze, který mohl během těhotenství působit problémy.
Jelikož se při implantaci embrya jedná podle amerických zákonů o formu adopce, museli Tina a Benjamin rovněž prokázat, že jejich dům je připravený na příchod potomka. Dům od sklepa až po půdu prošli sociální pracovníci. Implantování embrya v té chvíli už nic nebránilo.
Výběr embrya
Pár však před sebou měl ještě jeden těžký úkol, musel si vybrat ze speciálního katalogu centra, kde jsou embrya uložena. „Měli jsme asi dva týdny na to, abychom si prošli údaje o třech stovkách embryíí,“ popisuje Benjamin. „Bylo jich tak moc, vůbec jsme netušili, podle čeho vybírat,“ dodává Tina.
Být první nestačí. Spermie musí projít záhadným „pracovním pohovorem“ |
Nakonec se shodli, že dítě by mělo být alespoň proporcemi podobné rodičům. Benjamin není příliš vysoký, takže prvním kritériem byla výška dárců embrya. „Pak jsme se začali soustředit na další věci, jako například zdravotní historii rodičů. Stručně řečeno, vybrali jsme si,“ popisuje Tina. Lékaři jí implantovali celkem tři embrya, uchytilo se jedno. „Je to zázrak, že se to povedlo napoprvé,“ popisuje Tina.
Na sklonku listopadu porodila zdravou holčičku. „Najednou to do sebe všechno zapadlo. Mít vlastní dítě se pro nás stalo skutečností,“ pochvaluje si novopečené maminka.