"Obávám se, aby se z NATO nestala dvourychlostní organizace, v níž jsou státy, které chtějí bojovat a umírat za ochranu bezpečnosti obyvatel, a jiné, které nechtějí," citoval list Washington Post Gatesovo vystoupení v senátním výboru. "Pokud to tak půjde dál nebo se to ještě zhorší, vrhne to stín na budoucnost Aliance," prohlásil ministr.
Před dvoudenní schůzkou ministrů obrany zemí NATO v litevském Vilniusu tak zkritizoval některé státy za to, že se na misi v Afghánistánu podílejí jen vlažně. Washington Post dodal, že mezi USA a evropskými státy je rozkol takových rozměrů, které lze od konce studené války vidět jen výjimečně.
NATO převzalo správu Afghánistánu loni. Od té doby stoupl podle amerických odhadů počet útoků v zemi o třicet procent. Násilí je nejhorší od roku 2001, kdy USA svrhly režim Talibanu.
Státy NATO se nepodílí na misi rovnoměrně, což dělá uvnitř organizace zlou krev. Ze zhruba 55 tisíc vojáků patří polovina Spojeným státům.
Na jihu válčit nechceme
Ne všechny země jsou také ochotné poslat své muže do nebezpečných jižních provincií. Nyní se o ně starají převážně USA, Velká Británie, Kanada, Nizozemí a Dánsko.
Kanada ovšem hrozí, že příští rok bude bojovat pouze za předpokladu, že některý jiný stát NATO pošle do jihoafghánského Kandaháru tisíc vojáků.
K tomu se vlažnější země, jako je Německo, Francie nebo Španělsko, rozhodně nemají. Němci se sice podle listu TAZ pokusí usmířit alianční partnery vysláním čerstvých posil v podobě zásahové jednotky, ta bude ale opět fungovat na severu.
"Pro vlády je stále těžší vysvětlovat, že už se nejedná o mírotvornou operaci, ale o protipovstalecký boj, který je mnohem nebezpečnější," popsal situaci ve zdrženlivých zemích politolog Daniel Korski.
Robert Gates připustil, že rozhodnutí poslat na jaře 3 200 mariňáků do Afghánistánu vyplynulo z rezervovaného postoje dalších členů NATO.
Dvoudenní schůzka ve Vilniusu o vyslání posil do Afghánistánu nerozhodne a kvůli jejímu neformálnímu charakteru se to od ní ani nečeká. Na dubnovém summitu v Bukurešti ale může být vše jinak.
Riceová v Kandaháru
Na nečekanou cestu do jedné z jižních provincií dnes vyrazila společně s britským protějškem Davidem Milibandem šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová. 
Po přeletu z Londýna do Kábulu zamířili oba politici do provincie Kandahár. Setkají se tam s vojáky, kteří bojují s Talibanem.
Miliband popřel, že by blesková návštěva měla popíchnout státy, které s vysláním vojáků do jižního Afghánistánu otálejí. "Nemyslím si, že by cesta obsahovala jakékoli poselství pro kohokoli," citovaly Milibanda Süddeutsche Zeitung.
"Aliance zde čelí opravdové zkoušce. Naši občané musí pochopit, že toto není mírotvorná mise. Věříme, že břemeno by se v rámci Aliance mělo rozdělit," řekla The Times Riceová.
"To, co děláme v Afghánistánu, je účinné, ale úkol není splněn," řekla na tiskové konferenci s afghánským prezidentem Hamídem Karzáím.
