Americký prezident Barack Obama sliboval, že bude Blízký východ jeho prioritou. Zatím se mu ale příliš nedařilo: když do Izraele přijela jeho pravá ruka Joe Biden, židovský stát demonstrativně oznámil pokračování výstavby ve sporném východním Jeruzalémě. Na oplátku Obama v Bílém domě "ignoroval" návštěvu Benjamina Netanjahua.
Přesto ale Obama nedávno americké Židy ujišťoval, že vztahy USA a Izraele nejsou v krizi. Teď se za Netanjahuem vypravil jeho zvláštní emisar pro Blízký východ George Mitchell s úmyslem jednat zvlášť s oběma stranami.
V Londýně sídlící arabská agentura Al-Haját ohlásila, že pravicový izraelský premiér Netanjahu souhlasí s několika ústupky, které by mohly jednání usnadnit - propuštěním více než tisíce palestinských vězňů z izraelských káznic (podle Palestinců je řada jejich lidí vězněna neprávem, v izraelských věznicích nicméně sedí i teroristé), odstranění několika zátarasů na Západním břehu Jordánu a zmírněním blokády pásma Gazy.
ZÁPADNÍ BŘEH A JEHO ZÓNYDohody z Osla rozdělily Západní břeh na tři zóny: Oblast A tvoří palestinská města, Palestinci zde mají plnou kontrolu. |
V zásadních požadavcích USA - tedy předání "oblastí C" pod palestinskou kontrolu a zastavení výstavby ve východním Jeruzalémě - ale Netanjahu zůstal neoblomný. Izrael po anexi východní části města v roce 1967 prohlásil celý Jeruzalém za své "nedělitelné hlavní město".
Netanjahuův ústupek tak zatím budí zejména dojem gesta. Palestinský prezident Mahmúd Abbás totiž podle Al-Hajátu odmítl poslední izraelskou nabídku, která počítala s vyhlášením provizorního palestinského státu na zhruba 60 % území Západního břehu. Palestinci se bojí, že by se dočasné řešení mohlo změnit v trvalé. Jako podmínku jednání si rovněž kladou zastavení výstavby ve východním Jeruzalémě.
Prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás chce vyjednávat rovnou o trvalém řešení, jehož součástí by byl palestinský stát na celém území Západního břehu. Takové rozhovory by podle Abbáse měly skončit do dvou let.