Letecká základna Manas poblíž kyrgyzské metropole Biškeku musí být do 10. července prázdná. Takový je plán. S postupným odsunem vojáků i vybavení začal proto Pentagon už loni na podzim.
Základna ManasAmerická základna v Manasu byla otevřena v prosinci 2001 jako klíčová pro zásobování amerických jednotek v operacích proti Talibanu a Al-Kájdě v Afghánistánu. Stálou posádku tvořili především příslušníci 376. expedičního křídla amerického letectva. Původně byla základna neoficiálně pojmenována pro newyorském hasiči Peteru J. Gancim, který zahynul během teroristických útoků na Světové obchodní centrum 11. září 2001. Základnu kromě USA, i když v daleko menší míře, využívaly také další země koaličních sil jako Austrálie, Dánsko, Francie, Itálie, Norsko, Jižní Korea, Španělsko nebo Nizozemsko. |
Teď odsun vrcholí. Ze základny mizí vystavěná stanová města i dřevěné ubytovací budovy, které svého času poskytovaly útočiště až pěti tisícovkám vojáků na cestě do Afghánistánu nebo z něj.
Právě v červenci skončí smlouva na dlouhodobý pronájem strategické "základny", kterou USA využívaly více než 12 let pro zásobování spojeneckých jednotek v Afghánistánu.
Poslední lety mají už za sebou také vzdušné tankery, které za letu doplňovaly palivo americkým i spojeneckým letounům během hlídkových i bojových operací nad Afghánistánem. "Ukončili jsme všechny operační aktivity," konstatoval velitel 376. expedičního křídla amerického letectva John C. Millard.
Symbolicky poslední let absolvoval jeden z tankerů KC-135 Stratotanker 24. února. Během šestihodinové mise doplnil palivo bitevním letounům A-10 a hlídkovým strojům F-16. Flotila tankerů byla během uplynulých dvanácti let asi nejvytíženější. Stroje absolvovaly přes 33 tisíc startů, doplnily palivo asi 135 tisícům letounů, což pro zajímavost představuje asi 12 miliard galonů paliva.
Kyrgyzský parlament už loni v létě takřka jednomyslně schválil zákon, který ukončil americkou nájemní smlouvu. Tlaky ze strany Ruska na Kyrgyzstán na uzavření základny však trvají už od roku 2005.
Fotografie    |
Okamžité zavření hrozilo už před čtyřmi lety, kdy kyrgyzská vláda požadovala vyšší nájemné. To se jí tehdy také povedlo a Američané od té doby ročně platili na 60 milionů dolarů, tedy trojnásobek toho, co předtím. Kyrgyzstán uzavření základny oznámil nedlouho poté, co Moskva, která má v zemi také svou vojenskou základnu, přislíbila zemi finanční pomoc ve výši dvou miliard dolarů.
Do té doby byl Kyrgyzstán jedinou zemí na světě s ruskou i americkou vojenskou základnou na svém území současně. Základna byla zrušena jen formálně, změnil se její status na "tranzitní centrum" pro zboží.
Pracovalo v něm neustále na 1 500 amerických vojáků a zaměstnávalo asi 700 místních obyvatel. Právě Manas měl být původně klíčovým bodem pro plánované stahování amerických sil z Afghánistánu.
