Aby byla situace ještě dramatičtější, rozhodnutí v obou kauzách podle očekávání padne v již tak polarizovaných Spojených státech krátce před volbami, které rozhodnou o tom, zda demokraté, k nimž se hlásí i prezident Joe Biden, udrží kontrolu nad oběma komorami Kongresu.
Americký boj o potraty. V Arkansasu je zakázali i po incestu a znásilnění |
Soud, jehož většina soudců je nyní považována za konzervativce, se rozhodl posoudit případ státu Mississippi. Tamní republikáni se snaží znovu uvést v platnost zákon, jež zakazuje potraty po 15. týdnu těhotenství.
Rozhodnutí v této kauze by přitom mohlo podrýt precedens Nejvyššího soudu z roku 1973 v kauze Roeová versus Wade, který zlegalizoval potraty na federální úrovni.
Soudci se pak 26. dubna rozhodli rovněž projednat stížnost podporovanou vlivnou americkou lobbistickou skupinou Národní asociace držitelů zbraní (NRA) na zákon státu New York, který omezuje možnost lidí nosit skrytě zbraň na veřejných místech. Tento případ by přitom mohl uškodit snahám o kontrolu zbraní v celých USA, píše Reuters.
Obě kauzy soud projedná a učiní v nich rozhodnutí na svém dalším zasedání, které začne v říjnu a skončí v červnu příštího roku. V tomto období by se přitom mohly objevit ještě další velmi sledované kauzy.
Třeba stížnosti na omezení možnosti hlasování, které přijala řada republikány řízených států v návaznosti na nepravdivá tvrzení exprezidenta Donalda Trumpa o volebních podvodech. Další dlouhodobý spor se vede o pozitivní diskriminaci při přijímání na americké univerzity.
Nejvyšší soud USA podpořil náboženské skupiny ve sporu o covidových omezeních |
Pokud by však konzervativci zvítězili v kauzách týkajících se zbraní i potratů, mohlo by to podle některých expertů nakonec ve volbách v roce 2022 pomoci demokratům, jelikož by rozhodnutí popudila a motivovala řadu liberálních voličů.
„Nejpravděpodobnější výsledek je, že Nejvyšší soud učiní v těchto kauzách konzervativní rozhodnutí, kterým dává přednost politická pravice, což vzbudí aktivitu a nadšení na levici, a to se podepíše na volební účasti,“ řekl Tom Clark, profesor politologie a specialista na rozhodování Nejvyššího soudu z Emoryho univerzity.
Pokud by soud zneplatnil precedens Roeová versus Wade, vnímalo by hodně Američanů takové rozhodnutí jako politické, což by demokratickým kandidátům pomohlo získat hlasy středových voličů a žen z předměstí, dodal Clark. „Když lidem něco vezmete, naštve je to více, než když jim dáte, o co žádali,“ řekl.
Podle Johna Malcolma z analytické společnosti Heritage Foundation by však taková rozhodnutí mohla povzbudit také konzervativní voliče, kteří budou chtít zvolením zákonodárců vystupujících proti potratům potvrdit a upevnit případný obrat v přístupu USA k umělému přerušení těhotenství.
Oba bedlivě sledované případy by však mohly mít dopad i na samotný soud. Prezident Biden 9. dubna ustavil nadstranickou komisi, která má za úkol přijít s návrhy na případné reformy soudu, včetně jeho rozšíření nad rámec nynějších devíti soudců.
Některé změny přitom podporuje řada liberálů, kteří by s jejich pomocí chtěli ukončit nadvládu konzervativních soudců, nebo jim alespoň zrušit doživotní mandát. Komise se poprvé sejde ve středu.
Trumpova stopa
Řada liberálních aktivistů se stále zlobí, že měl republikán Donald Trump možnost dosadit do soudu tři soudce. Jednoho z nich přitom obsadil poté, co republikáni v Senátu dlouze blokovali potvrzení kandidáta jmenovaného demokratem Barackem Obamou v roce 2016.
V soudu nyní mají převahu konzervativní soudci vůči svým liberálním kolegům v poměru šesti ku třem. Rozhodnutí soudu zabývat se kauzami týkajícími se potratů a nošení zbraní přitom odráží uvadající vliv předsedy soudu Johna Robertse, domnívá se profesorka práva z univerzity Chicago-Kent Carolyn Shapirová.
Když na Nejvyšším soudu panovala jen těsná konzervativní většina pěti ku čtyřem, stál Roberts často uprostřed mezi oběma tábory a často byl jeho hlas v těsných kauzách rozhodující.
Jako Příběh služebnice? Na Nejvyšší soud USA chce i ortodoxní křesťanka |
Úmrtí liberální soudkyně Ruth Baderové Ginsburgové však umožnilo Trumpovi nahradit ji konzervativní soudkyní Amy Coney Barrettovou, a tím změnit dynamiku soudu.
„Nejvýznamnější věcí je, že předseda soudu nemůže zabránit svým konzervativním kolegům, kteří jsou všichni více napravo než on, v zásadních a otevřených změnách zákonů,“ řekla Shapirová.
Ředitel liberální lobbistické skupiny Demand Justice Brian Fallon se domnívá, že rozhodnutí zabývat se kauzami potratů a držení zbraní poukazuje na to, že se soudci možných politických dopadů svých rozhodnutí neobávají.
„Soudci dosazení republikány podle všeho jednají ještě rychleji, než analytici původně předpokládali, aby využili své nynější silné většiny,“ řekl Fallon agentuře Reuters.
