Americký prezident Donald Trump pár hodin poté, co delegace USA v čele s ministrem zahraničí Mikem Pompeem podepsala s Tálibánem dohodu, oznámil, že se v „nepříliš daleké budoucnosti“ setká s vedením Tálibánu.
Na tiskové konferenci v Bílém domě pak dodal, že mírová dohoda bude nakonec úspěšná, protože válkou už jsou „všichni unaveni“. Agentura Reuters v této souvislosti ale uvedla, že mnozí experti očekávají, že následující vnitroafghánská jednání budou komplikovanější než jednání, jež vedla k dohodě mezi USA a Tálibánem.
Dohoda podepsaná v Dauhá předpokládá, že USA a NATO úplně stáhnou své jednotky z Afghánistánu do 14 měsíců, pokud Tálibán dodrží podmínky dohody, v což mnozí nevěří. Hnutí Táliban se mimo jiné zavázalo zabránit dalším radikálním skupinám, včetně teroristické sítě Al-Káida ve využívání afghánského území k ohrožování bezpečnosti Spojených států a jejich spojenců.
První fáze stahování vojáků z Afghánistánu se podle dohody s Tálibánem vedle USA týká i jeho spojenců, na první část odchodu má koalice 135 dní. Do 10. března Kábul propustí 5 tisíc vězněných příslušníků Tálibánu, radikální hnutí pak udělí svobodu tisícovce zajatců. USA zase do srpna zruší sankce.
Mírová dohoda má být základem pro politické urovnání poměrů v zemi. Afghánský prezident Ašraf Ghaní podle agentury Reuters prohlásil, že věří, že dohoda mezi USA a Tálibánem povede k trvalému klidu zbraní v zemi. Mírové uspořádání Afghánistánu mohou ale podle analytiků ohrozit vnitropolitické spory či neochota všech příslušníků Tálibánu dodržovat příměří.
Delegaci USA na podpisové ceremonii vedl ministr zahraničí Mike Pompeo a americký zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad, který vyjednávání s Tálibánem od roku 2018 vedl. Tálibán pak zastupoval mimo jiné i jeden ze zakladatelů hnutí mulla Abdul Ghání Baradar.
„Budeme bedlivě sledovat, zda Tálibán dodržuje podmínky dohody,“ řekl Pompeo a varoval, že tato dohoda nemusí znamenat vůbec nic, pokud nebudou podniknuty skutečné kroky a dodrženy sliby a závazky. Zdůraznil, že cílem USA je bezpečný Afghánistán, kde nebude místo pro teroristická uskupení.
Tálibán se v dohodě zavázal, že již nebude udržovat kontakty s teroristickými organizacemi Al-Káida a Islámský stát (IS) a že bude bojovat proti dalším teroristickým uskupením. Baradar v projevu před podpisem dohody řekl, že Tálibán je připraven stanovené podmínky dodržovat.
Stáhnou se i Češi
V Afghánistánu působí i česká armáda, která zde může podle aktuálního mandátu nasadit až 390 vojáků. Ministr obrany Lubomír Metnar na Twitteru uvedl, že podpis dohody mezi USA a Tálibánem je prvním velkém krokem k trvalému míru v Afghánistánu.
„Už dříve jsme oznámili, že naše armáda na konci března ukončí ostrahu spojenecké základny Bagrám. Naše podpora bezpečnostních sil Afghánistánu bude pokračovat ještě 14 měsíců – pokud bude mírová dohoda dodržena, postupně stáhneme všechny naše vojáky, stejně jako ostatní alianční partneři,“ dodal Metnar. O stažení českých vojáků z Afghánistánu mluvil už v loňském roce.
1/2 Podpis mírové dohody mezi USA a Tálibánem je prvním velkým krokem k trvalému míru v Afghánistánu. Už dříve jsme oznámili, že naše armáda na konci března ukončí ostrahu spojenecké letecké základny Bagrám.
„NATO vítá oznámení prvních významných kroků pro mírové urovnání konfliktu v Afghánistánu,“ uvedla následně v tiskovém prohlášení aliance. Ta dodala, že nynější vývoj v zemi, kdy se USA s Tálibánem dohodly na omezení násilností, dláždí cestu k zevrubné mírové dohodě. „Vyzýváme Tálibán, aby využil této šance na mír,“ uvedlo NATO.
Bojovalo se od roku 2001
NATO má v Afghánistánu nyní kolem 16 000 vojáků, kteří se podílejí na výcviku tamních sil, amerických vojáků je v zemi asi 13 000. Pokud Tálibán bude dodržovat podmínky dohody s USA, sníží Američané v nadcházejících 135 dnech početní stav svých vojáků na 8 600.
Spojené státy se ve vládním prohlášení zavázaly, že budou poskytovat peníze na výcvik a vybavení afghánských bezpečnostních sborů. Chtějí také dohlížet na bezpečnostní rozhovory mezi Afghánistánem a Pákistánem.
Washington v prohlášení dále uvedl, že nepoužije vojenskou sílu proti územní celistvosti Afghánistánu a že nebude nijak zasahovat do vnitřních záležitostí země.
Afghánská vláda slíbila, že bude spolupracovat s Radou bezpečnosti OSN na vyškrtnutí příslušníků Tálibánu ze sankčního seznamu, což by mělo být provedeno do 29. května.
Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001. Těmto teroristům Tálibán poskytoval v zemi úkryt. Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu podle statistik serveru icasualties.org 3 592 příslušníků zahraničních jednotek včetně 14 českých vojáků a 2 448 amerických vojáků.
