Data, která tento týden zveřejnilo americké ministerstvo zahraničí (k nahlédnutí zde), dokazují, že dvacetiprocentní pokles se týká téměř 50 převážně muslimských zemí. Pokud jde pouze o arabské státy, rozdíl je ještě výraznější, uvádí ve své analýze server Politico - množství vydaných turistických víz v jejich případě kleslo o téměř 30 procent oproti loňskému měsíčnímu průměru.
Nejnápadnější pokles je pak patrný u šesti zemí, jejichž obyvatelům měl Trumpův dekret vstup do USA dočasně zakázat - Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie. Tamní žadatelé obdrželi letos v dubnu o 55 procent víz méně než loni.
Pokles množství vydaných víz byl podle agentury Reuters patrný už minulý měsíc, když ministerstvo zahraničí zveřejnilo data za březen. I tehdy jich nejméně získali žadatelé ze zemí, jichž se dekret týkal. Dubnová čísla jsou nicméně ještě markantnější.
Reuters připomíná, že až do letošního jara ministerstvo zahraničí nezveřejňovalo informace o počtu vydaných víz za měsíc, nýbrž za celý rok. Data za letošní březen či duben je tak možné porovnávat pouze s loňským průměrným měsícem. Ministerstvo navíc nezveřejňuje počet žádostí o vízum, nelze tak jasně říct, zda za poklesem stojí větší množství odmítnutých žádostí, menší zájem o víza nebo zpomalení celého procesu.
Podle Williama Cockse z Úřadu pro konzulární záležitosti ministerstva zahraničí není třeba dubnová čísla zveličovat. „Zájem o víza je cyklický, po celý rok není stejný a je ovlivňován různými faktory na místní i mezinárodní úrovni. Množství vydaných víz stoupá během letních nebo zimních prázdnin, ačkoli se trendy liší s ohledem na zemi, národnost nebo typ víza,“ uvedl Cocks.
Menší zájem o cesty do USA?
Odborníci na migraci, které oslovil server Politico, souhlasí s tím, že množství žádostí o vízum kolísá s ohledem na sezónu. V březnu ani dubnu prý ale v minulosti žádné výrazné výkyvy nezaznamenali.
Podle právníka Stephena Pattisona, který na ministerstvu zahraničí strávil téměř třicet let jako konzulární úředník, Trumpova politika „ochlazuje“ zájem lidí z muslimských zemí cestovat do USA. „Někteří lidé mohli své cesty zrušit, někteří sem možná cestovali loni, ale ne letos. Ale myslím si, že by bylo naivní domnívat se, že to, co se děje ve Washingtonu, nemá vliv na konzulární rozhodnutí,“ uvedl Pattison.
Sto dnů Trumpa: Smršť nařízení, vojenské údery i nesplněné sliby |
To, že současná politika Trumpovy administrativy možná odrazuje turisty od cest do USA, by mohlo být vysvětlením i dalšího trendu. Množství vydaných víz v dubnu totiž pokleslo i celosvětově, a to o 15 procent oproti loňskému měsíčnímu průměru. V březnu to přitom bylo na rozdíl od muslimských zemí naopak - počet celosvětově vydaných turistických víz vzrostl o pět procent.
Podle Edwarda Aldena z amerického think-tanku Rada pro mezinárodní vztahy (CFR) by dění kolem Trumpova dekretu skutečně mohlo mnohé lidí od cesty do USA odradit. „Taková věc má dlouhodobý dopad,“ uvedl.
Nové pokyny ministerstva zahraničí zaslané konzulátům na celém světě podle něj navíc pravděpodobně vedly k zintenzivnění kontrol a zpomalení procesu schvalování víz. „Pravděpodobně také vidíme skutečný efekt poněkud přísnějších procesů na konzulátech,“ řekl.
Trumpův výnos, jehož pozastavení ve čtvrtek potvrdil odvolací soud ve Virginii (více zde), zakazoval na dobu 90 dnů vstup do USA obyvatelům Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie a pozastavoval program přijímání uprchlíků. Na rozdíl od první verze se nevztahoval na Irák a nezahrnoval ani majitele již platných víz.
V lednu se rozhodla americká muslimská organizace podat žalobu proti Trumpovu zákazu vstupu do USA obyvatelům z několika muslimských zemí:
30. ledna 2017 |
