Změnu státní vlajky schválila horní i dolní komora zákonodárného sboru. Návrh teď směřuje ke guvernérovi Tateovi Reevesovi, který už dříve prohlásil, že jej podepíše. Zákon zřizuje zvláštní výbor, který by měl navrhnout novou podobu vlajky bez znaku Konfederace a pak ji předložit ke schválení.
„Děkuji našim předchůdcům, kteří s kuráží a odhodláním rozvíjeli hnutí za občanský práva, jež nám pomohlo dosáhnout dnešního dne,“ napsal demokratický zákonodárce Jeramey Anderson na Twitteru s odkazem na hnutí ze 60. let minulého století, které vedlo k formálnímu ukončení rasové segregace v USA na federální úrovni.
Změna však má i své odpůrce, zejména mezi republikány. Senátor Chris McDaniel prohlásil, že výměna vlajky je jen jedním z dílčích kroků v širší snaze některých lidí změnit historii USA a principy, na kterých byly založeny.
Konfederované státy americké vznikly v roce 1861, když se několik jižanských států odtrhlo od zbytku USA kvůli sporu ohledně dalšího směřování Unie. Neshody se do značné míry týkaly právě otroctví, které chtěli členové Konfederace zachovat. Kvůli sporu vypukla občanská válka, která skončila v roce 1865 vítězstvím Unie a zrušením otroctví. V mnoha jižanských státech ale další století platily segregační zákony, které černochům upíraly základní občanská i jiná práva.
Ačkoliv znak Konfederace řada lidí vnímá jako symbol útlaku, má vlajka silné zastání mezi některými lidmi, kteří ji považují za součást svého dědictví. Považují ji nejen za znak již dávno zaniklé Konfederace, ale i za symbol regionální jižanské kultury a svébytného způsobu života, který chtějí do budoucna zachovat i přesto, že je znak historicky vázán na otroctví a segregaci.
V Mississippi, kde tvoří černoši téměř 40 procent populace, se vedly diskuse o změně vlajky několik posledních desetiletí. V roce 2001 tam hlasovali občané o nahrazení symbolu v referendu, změnu ale tehdy neschválili. Ve stejném roce však svou vlajku se znakem Konfederace odstranila Georgia, čímž se Mississippi stalo jediným americkým státem s tímto kontroverzním emblémem na své standartě.
Floydovo úmrtí na konci května spustilo v USA a následně i jinde ve světě masivní protesty proti zakořeněnému rasismu a policejní brutalitě. Demonstranti na některých místech ničili sochy a památníky kolonizátorů či význačných osobností Konfederace i dalších postav z americké historie, kteří vlastnili černošské otroky.
