Marilyne Tatangová během dvou měsíců překonala devět státních hranic. Reportéři agentury Reuters ji počátkem července zastihli v mexickém městě Tapachula u hranic s Guatemalou. Čekala tam na autobus, který ji měl odvézt k vysněné desáté hranici. Hranici Spojených států amerických.
Její případ není ojedinělý. Data mexického ministerstva vnitra ukazují, že na nebezpečnou cestu přes Jižní Ameriku do USA se letos vydal rekordní počet Afričanů. Za první čtyři měsíce letošího roku jich bylo asi 1 900, což je třikrát víc, než za stejné období loňského roku.
Potvrzují to i američtí pohraničníci. „Rozhodně je to anomálie, kterou jsme tu předtím nikdy nezažili,“ řekl listu The New York Times Raul L. Ortiz, agent americké pohraniční policie v sektoru Del Rio, kde bylo od října loňského roku zadrženo přes 700 afrických migrantů. „Je jasné, že další jsou na cestě. Připravujeme se na to, že sem dorazí,“ komentuje příliv Afričanů.
Pocházejí především z Kamerunu a Demokratické republiky Kongo, ale i Angoly, Súdánu, Somálska či Mozambiku. Tuší, že cesta přes Středozemní moře do Evropy se uzavírá, a tak volí Ameriku.
Třiadvacetiletá Tatangová se do Mexika přepravila počátkem června, kdy americký prezident Donald Trump uzavřel dohodu s Mexikem. To se pod silným ekonomickým tlakem zavázalo, že zesílí snahy o omezení migračních toků proudících přes jeho území do Spojených států (více zde: USA a Mexiko uzavřely dohodu o migraci. Trump ruší cla na mexické zboží).
Odborníci na migraci mají za to, že Trumpova snaha o uzavření jižní hranice mohla migranty paradoxně povzbudit, aby se na poslední chvíli pokusili využít příležitosti proniknout do USA. „Je to vzkaz, který je slyšet nejen ve Střední Americe, ale i v dalších částech světa,“ řekla agentuře Reuters Michelle Mittelstadtová z washingtonského think tanku Migration Policy Institute.
„Vypálili můj dům“
Tatangová tvrdí, že ji z její vlasti vyhnalo násilí. Pochází z anglojazyčné části Kamerunu, kde místní separatisté bojují proti nadvládě frankofonní většiny (o konfliktu čtěte více zde: Britové se bouří proti Francouzům. V Kamerunu bují občanská válka).
„Došlo to tak daleko, že vypálili dům, ve kterém jsem bydlela... asi by mě zabili,“ stěžuje si na počínání vládních jednotek v severozápadní části země. Nejprve chtěla prchnout jen do sousední Nigérie, ale pak se doslechla, že někteří její krajané se dokázali dostat do Ameriky.
Poprosila proto rodinu o peníze (dosavadní náklady na cestu odhaduje na 5 000 dolarů) a odletěla do Ekvádoru, kde Kamerunci nepotřebují víza. Pak začala strastiplná cesta autobusem a pěšky přes Kolumbii, Panamu, Kostariku, Nikaraguu, Honduras, Guatemalu a Mexiko.
Co bude dělat v Tijuaně u hranic s USA, kde se hromadí tisíce migrantů toužících po životě v USA, netuší. „Až se tam dostanu, tak se zeptám. Teď nevím, co tam budu dělat. Nikdy jsem tam nebyla,“ říká mladá Kamerunka, která je v osmém měsíci těhotenství.
Jiní Afričané volí jako východisko své cesty do USA Brazílii. Když se dostanou do Mexika, obdrží tranzitní víza na dvacet dní. Béhem této doby přejdou hranici do USA a tam požádají o azyl. Jen málo z nich se rozhodne zažádat o azyl v Mexiku. Ti, kterým se podaří dostat do vysněné destinace, pak na dálku radí svým krajanům doma, jak obtížnou cestu zvládnout.
„Doma nemají budoucnost“
Cesta přes Střední Ameriku má řadu úskalí. Jednou z nejtěžších etap je týdenní pochod přes bažinatý prales Darién na hranicích Kolumbie a Panamy. Tato cesta má však jednu klíčovou výhodu: středoamerické státy migranty z jiných kontinentů většinou nedeportují. Stálo by to moc peněz a navíc nemají s příslušnými státy uzavřené repatriační dohody.
To by se ovšem mělo brzy změnit. Mexiko by se na na základě dohody s Trumpovou administrativou mohlo stát takzvanou bezpečnou třetí zemí, takže migranti by si museli žádat o azyl tam a nikoliv až v USA. Washington také chce zesílit tlak na další středoamerické státy, aby přidaly ve snaze omezit migrační toky proudící na sever.
To vše se ale zřejmě projeví až za nějakou dobu. Nyní se dá očekávat, že nová cesta do USA bude lákat víc a víc Afričanů. „Chtějí se svým životem něco udělat. Cítí, že ve své vlasti nemají budoucnost,“ říká Florence Kimová, mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci pro oblast západní a střední Afriky.
Marilyne Tatangová během dvou měsíců překonala devět státních hranic.
Migranti z Mexika se násilím snažili dostat do USA (listopad 2018):
27. listopadu 2018 |
