Bývalý americký ministr obrany Robert Gates ve své knize napsal, že současný prezident USA Barack Obama svůj afghánský protějšek "nemohl vystát".

Bývalý americký ministr obrany Robert Gates ve své knize napsal, že současný prezident USA Barack Obama svůj afghánský protějšek "nemohl vystát". | foto: Reuters

USA ovlivňovaly afghánské volby, přiznal exšéf obrany. Vadil jim Karzáí

  • 49
Operace Trvalá svoboda sice měla zajistit v Afghánistánu demokracii, ale ne tak úplně. Americké vládě vadilo, že v čele země stojí nepřesvědčivý Hamíd Karzáí. V roce 2009 se proto pokusila ovlivnit prezidentské volby. Ve svých pamětech to přiznal někdejší ministr obrany Robert Gates.

Nemotorný a nepodařený puč. Tak označil republikánský politik Robert Gates, který v letech 2006 až 2011 řídil americké ministerstvo obrany, snahu vrcholných diplomatů a politických funkcionářů USA o sesazení Hamída Karzáího, prvního demokraticky zvoleného prezidenta Afghánistánu po svržení hnutí Tálibán.

Zmatečné volby

Afghánské prezidentské volby v roce 2009 provázela řada zmatků a nejasností. V srpnovém prvním kole získal Hamíd Karzáí nadpoloviční většinu hlasů, kontrolní komise pod patronací OSN ovšem desítky tisíc volebních lístků vyřadila a prezidentův náskok se zmenšil.

Volební komise proto vyhlásila druhé kolo, do nějž vedla Karzáího postoupil někdejší ministr zahraničí Abdulláh Abdulláh.

Jediný Karzáího rival však později stáhl kandidaturu, čímž se Afghánistán dostal do situace, na kterou nepamatovala ústava.

Celé volby navíc provázelo násilí a výhrůžky Tálibánu. Volební komise nakonec za vítěze v listopadu prohlásila Karzáího a druhé kolo zrušila.

Ve svých pamětech, jež mají vyjít během příštího týdne, líčí "příšerný" průběh prezidentských voleb v roce 2009, které po vyřazení desítek tisíc hlasovacích lístků, vyhlášení druhého kola volby a jeho následném zrušení skončilo pro Karzáího obhájením funkce.

Gates ve svých pamětech tvrdí, že hlava islámského státu se ve volbách nechovala zrovna čestně. "Naše ruce byly ovšem také špinavé," cituje někdejšího šéfa Pentagonu britský deník The Guardian.

Americká vláda přitom afghánskému prezidentovi navenek vždy vyjadřovala podporu, k volebnímu vítězství mu tamní ambasáda "upřímně" blahopřála a Karzáího stížnosti, že průběh voleb nebyl tak docela v pořádku, odmítala s tím, že Washington je "nestranným zastáncem demokratického procesu".

"Jak se říká, chytrák se jenom jednou spálí. Díky této špatné zkušenosti z minulých let se nyní o to důsledněji pokusíme zajistit, aby se žádný takovýto zásah zvenku neopakoval," řekl britským novinářům Karzáího mluvčí Ajmal Faízí. Exministrovo přiznání podle něj ukázalo, že dlouholeté stížnosti afghánské vlády nebyly ani v nejmenším přehnané.

Američané hledali protikandidáty, chtěli rozmělnit podporu

Robert Gates, někdejší ministr obrany Spojených států

V Gatesově knize Povinnost: Vzpomínky ministra války se píše, že hlavní roli v pokusu zmanipulování voleb hráli vysoce postavení diplomaté Richard Holbrooke a Karl Eikenberry. Druhý jmenovaný se stal později velvyslancem v Kábulu.

Diplomaté se zejména snažili sehnat co nejvíce silných kandidátů, aby se mezi ně v prvním kole rozmělnily hlasy a Karzáí tak nedosáhl nadpoloviční většiny. Jak píše americký server Foreign Policy, počítalo se s tím, že v přímém boji jeden na jednoho, na němž je podle ústavy postaveno kolo druhé, bude velká šance Karzáího porazit.

Přihlášeným kandidátům se následně starali hlavně o publicitu. Účastnili se jejich mítinků, zajišťovali fotografování Karzáího protivníků s americkými diplomaty a vojáky, poskytovali jim (blíže nespecifikované) rady a snažili se dostat jejich prohlášení na stránky novin, do rozhlasového a televizního vysílání.

Vztahy mezi Washingtonem a Kábulem byly za vlády prezidenta George W. Bushe velice vřelé. Hlavy státu se tehdy pravidelně vídaly prostřednictvím videokonference, která se konala každý týden. Po nástupu Baracka Obamy v roce 2008 však vzájemné sympatie značně opadly. Američanům vadila Karzáího nedůslednost, zkorumpovaná vláda a nepříliš velký vliv na dění v odlehlejších regionech.

Republikánský politik, kterého do čela Pentagonu jmenoval spolustraník George W. Bush a v úřadu zůstal i po zvolení demokratického prezidenta Baracka Obamy, na stránkách své knihy vyjádřil své přesvědčení, že současná hlava Spojených států Hamída Karzáího doslova "nemůže vystát".


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video