Původně měly USA 31 500 tun otravných látek. Devadesát procent již zničily a zbytku se chtějí zbavit do roku 2023, napsala v pátek agentura AP.
Podle expertů je jednodušší chemické zbraně vyrábět než likvidovat. Jejich ničení je i nákladnější, zhruba desetinásobně. Provádí se buď chemickou neutralizací nebo hořením. V obou případech je zapotřebí vybudovat specializované provozy a chránit životní prostředí. Při pálení je třeba chemikálie zahřát až na tisíc stupňů. Problém může být s kontejnery, které jsou často desetiletí staré a prosakují.
Hotové zbraně, které mají chemickou látku v hlavicích nebo nábojích spolu s trhavinou, jsou ještě nebezpečnější než uskladněné suroviny. Mohou explodovat a zamořit ovzduší.
Spojené státy začaly hromadit své chemické zbraně po první světové válce a vytrvale zvyšovaly jejich zásoby až do roku 1968. Disponovaly obrovskými objemy sarinu, nervového plynu VX, yperitu a dalších otravných látek. Největší zásoby chemických zbraní - 44 tisíc tun - mělo Rusko.
Zbytek zbraní chtějí zničit do roku 2023
USA začaly uvažovat o zničení svých zásob už v 70. letech minulého století. V 80. letech Kongres nařídil Pentagonu, aby s jejich likvidací začal. Operace se stala mezinárodně závaznou po roce 1993, kdy Spojené státy podepsaly příslušnou mezinárodní konvenci.
Původně se předpokládalo, že se země zásob zbaví během deseti let. Ukázalo se ale, že je třeba vybudovat řadu speciálně vybavených objektů a přemoci odpor obyvatel okolních lokalit, které se většinou proti nebezpečnému sousedství bouří. Do ledna 2012 se tak podařilo zlikvidovat "jen" 90 procent chemikálií. Jejich likvidace stála USA desítky miliard dolarů.
Zbytek bude zničen ve dvou specializovaných vojenských objektech u Colorado Springs (stát Colorado) a Richmondu (stát Kentucky). První z nich je hotov a prochází provozními testy, druhý má být připraven ke spuštění v roce 2020. U Colorado Springs je 2 600 tun yperitu v nábojích a minometných granátech a zaměstnáno je tam 900 lidí.
Spojené státy by měly všechny chemické zbraně zlikvidovat do roku 2023, půjde-li vše, jak má. Za původním plánem likvidace chemických zbraní zaostává i Rusko.
Pokud se světové mocnosti na zničení syrských chemických zbraní dohodnou, čeká je kolosální úkol. Syrský režim má ve skladech asi tisíc tun síry, yperitu a látek potřebných pro výrobu sarinu a nervového plynu VX. Odborníkům není jasné, jak by se jejich likvidaci podařilo zvládnout v situaci, kdy vůči Sýrii panuje nedůvěra, kdy není jasné, kde chemické sklady jsou, a kdy v zemi panuje válka a chaos.
