Dekret stvrzuje Trumpovo prohlášení z 21. března o tom, že nastal čas, aby USA „plně uznaly“ izraelskou suverenitu nad Golanami. Tuto strategicky významnou oblast na jihozápadě Sýrie židovský stát obsadil za války v roce 1967 a v roce 1981 ji v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN anektoval.
„Nerozbitné spojenectví mezi Spojenými státy a Izraelem nebylo nikdy tak silné jako za mojí vlády,“ řekl Trump podle agentury Bloomberg na úvod schůzky v Bílém domě. „Izrael nikdy neměl lepšího přítele než vás,“ reagoval Netanjahu.
Izraelský premiér původně plánoval tento týden promluvit na výročním zasedání Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti ve Washingtonu, kvůli pondělnímu raketovému útoku v Izraeli však svoji návštěvu zkrátil a ihned po setkání s Trumpem se vrací do vlasti.
Podle agentury Reuters pondělní krok USA pravděpodobně Netanjahua posílí před izraelskými parlamentními volbami, které jsou plánovány na 9. dubna.
Trump v přítomnosti Netanjahua rovněž prohlásil, že jakákoliv budoucí blízkovýchodní mírová smlouva musí zahrnovat právo Izraele na sebeobranu. Izrael má podle Trumpa absolutní právo se bránit.
Trump vyjádřil Netanjahuovi podporu také v loňském roce, když se rozhodl přesunout americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. Odstoupil také od jaderné dohody s Íránem, kterou vyjednal jeho předchůdce Barack Obama.
Sýrie, Rusko a Turecko dekret odsoudily
Krok amerického prezidenta odsoudily Sýrie, Rusko či Turecko. Nejostřeji na dekret reagovala Sýrie, která ho označila za „bezostyšný útok na svrchovanost a územní celistvost Sýrie“.
Rozhodnutí amerického prezidenta Damašek hodnotí jako nejvyšší stupeň pohrdání mezinárodním společenstvím. „Osvobození Golanských výšin všemi dostupnými prostředky a jejich navrácení syrské vlasti je nezadatelné právo,“ citovala syrská státní agentura SANA z prohlášení syrského ministerstva zahraničí. Rozhodnutí podle něj činí USA „úhlavním nepřítelem Arabů“.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ještě před podpisem dekretu o uznání izraelské suverenity nad Golanami označil chystaný krok v telefonickém rozhovoru s americkým protějškem Mikem Pompeem za hrubé porušení mezinárodního práva a překážku ve snaze o řešení syrské krize. Podle něj to zhorší situaci na celém Blízkém východě.
Turecko označilo americký krok za nepřijatelný. Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu kromě toho řekl, že Ankara podnikne protiakci, a to i na půdě OSN.
Pro generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je „zřejmé, že status Golan se nezměnil“, řekl mluvčí OSN Stéphane Dujarric s tím, že politika OSN ohledně Golanských výšin se odvíjí od příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Generální tajemník Ligy arabských států Ahmad Abúl Ghajt Trumpovo rozhodnutí odsoudil také. Zdůraznil, že navzdory americkému dekretu status Golanských výšin zůstává nezměněn.
Horká půda jménem Golanské výšiny
|