Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel poté, co mu Chauvin skoro devět minut 25. května při zatýkání klečel na krku. Nahrávka incidentu obletěla celý svět a v USA spustila vlnu protestů proti rasově motivované policejní brutalitě, které v místech provázelo rabování a vandalismus.
Americká média ve středu s odkazem na pitevní zprávu informovala, že byl Floyd počátkem dubna pozitivně testován na koronavirus. Na jeho úmrtí však podíl neměl, lékaři označili za příčinu smrti udušení následkem tlaku na krk.
V pitevní zprávě se uvádí, že Floyd „přestal reagovat, když proti němu policisté použili donucovací prostředky; dostalo se mu neodkladné lékařské péče jak na místě, tak následně na pohotovosti, ale nepodařilo se ho resuscitovat“.
„To, že Chauvin pana Floyda takto omezoval po delší dobu, významnou měrou přispělo k tomu, že pan Floyd ztratil vědomí a že utrpěl zásadní tělesnou újmu a i zemřel,“ uvádí se v obvinění Chauvina.
Čtyřiačtyřicetiletý Chauvin dostal minulý týden výpověď a byl obviněn z vraždy třetího stupně a zabití druhého stupně. Nyní k tomu bylo doplněno obvinění z vraždy druhého stupně, za kterou hrozí až 40 let za mřížemi, což je o 15 víc než maximální trest za vraždu třetího stupně. Podle soudních dokumentů, na které se odvolává agentura Reuters, tak Chauvin nyní čelí třem obviněním.
Floydova rodina chce, aby byl Chauvin obviněn z vraždy prvního stupně. V rozhovoru se CNN to uvedl právník rodiny Benjamin Crump. Podle něj bylo rodině řečeno, že vyšetřování pokračuje a obvinění by se mohla ještě změnit.
Chauvinovi tři kolegové Thomas Lane, J. Alexander Kueng a Tou Thao nově čelí obviněni z napomáhání vraždě druhého stupně a byl na ně vydán zatykač. Podle agentury AP jim také hrozí až 40 let vězení. Demonstranti v uplynulých dnech požadovali, aby byla před spravedlnost postavena i tato trojice.
Generální prokurátor podle nových soudních dokumentů chce, aby kauce pro čtveřici obviněných byla stanovena na milion dolarů.
Chauvin koncem 90. let minulého století působil u americké vojenské policie, k civilní policii nastoupil v roce 2001, od té doby dvakrát dostal medaili za chrabrost. V roce 2008 si ovšem vysloužil od nadřízených pokárání, protože vytáhl z auta ženu, která překročila rychlostní limit asi o 16 kilometrů v hodině. Prohledal ji a nařídil jí nastoupit do služebního vozu. Při tomto zásahu neměl zapnutou kameru.
Armáda nebude potřeba
Ve Spojených státech osmým dnem pokračovaly protesty po Floydově úmrtí. Donald Trump ve středu změnil názor a uvedl, že nebude potřeba do ulic měst poslat vojáky, aby nastolili pořádek v souvislosti s protesty po úmrtí George Floyda.
„To záleží, nemyslím si, že to budeme muset udělat,“ odpověděl šéf Bílého domu na otázku, zda by do měst kvůli protestům, které na některých místech přerostly v násilnosti, poslal armádu. Agentura Reuters připomíná, že prezident dříve řekl, že by ve státech, které nedokázaly potlačit násilné demonstrace, mohl nasadit armádu.
