Porota složená půl na půl z bělochů a černochů v úterý shledala Chauvina vinným z vraždy a zabití černocha George Floyda ve všech třech bodech obžaloby. Dospěla k tomu po deseti hodinách diskuzí. Až do vyřčení verdiktu byl obžalovaný policista na svobodě, ze soudní síně už ho však odvedli do vazby. Tam bude čekat na finální rozsudek.
Expolicista Chauvin je vinen z vraždy černocha Floyda, rozhodla porota |
Výši trestu stanoví soudce Peter Cahill za osm týdnů. Chauvinovi hrozí desítky let vězení. Porota ho totiž uznala vinným ze dvou různě vážných obvinění z vraždy a také ze zabití.
Za neúmyslnou vraždu druhého stupně by mohl dostat až čtyřicet let vězení, za neúmyslnou vraždu třetího stupně až pětadvacet let a za zabití deset let.
Aby mohla porota rozhodnout o naprosté vině, musela dojít k závěru, že bývalý policista způsobil Floydovu smrt, byť neúmyslně. To znamená, že Chauvinovo dlouhé klečení na Floydově krku podle ní zásadním způsobem přispělo k Floydově úmrtí, i když nemuselo být jediným faktorem.
Obhajoba například u soudu tvrdila, že smrt zatýkaného způsobily jeho zdravotní problémy, drogy, jež měl v krvi, či plyny unikající z nedaleko stojícího nastartovaného auta. Porota však ve svém rozhodnutí musela dojít k závěru, že Chauvin proti Floydovi použil nepřiměřenou sílu, uvádí list The Wall Street Journal.
Stát Minnesota, ve kterém se zločin stal, doporučuje udělovat tresty mezi jedenácti a patnácti lety za každé z obvinění z vraždy a čtyři roky za zabití. Prokuratura nicméně žádá soudce o stanovení vyšších než doporučených trestů kvůli řadě přitěžujících okolností.
Podle amerických médií bude soudce Cahill vzhledem k napjaté atmosféře kolem procesu pod silným tlakem, aby těmto požadavkům vyhověl. Obhájce expolicisty Eric Nelson během procesu také ze stejných důvodů opakovaně žádal soud o přesunutí případu z Minneapolisu, protože podle něj nemohli porotci dojít k nezaujatému rozhodnutí.
„Velkého Floyda“ neznehybňoval jeden, ale tři policisté. Klečeli mu i na hrudi |
Soudce jeho pokusy vždy zamítl. Nelson žádal i o prohlášení řízení za zmatečné poté, co demokratická členka Sněmovny reprezentantů Maxine Watersová v sobotu vyzvala protestující před soudní síní, aby „zůstali na ulicích“ a zaujali „více konfrontační postoj“, pokud Chauvin nebude shledán vinným.
Cahill jeho žádost znovu zamítl, ale řekl mu, že by poznámky kongresmanky Watersové mohly sloužit jako základ pro případné odvolání. Kromě Chauvina v kauze Floydova úmrtí čelí obviněním z napomáhání vraždě a napomáhání zabití rovněž další tři policisté, kteří byli u zásahu společně s ním. Před soud předstoupí ve společném procesu v srpnu.
Body obžaloby Dereka ChauvinaExpolicista Derek Chauvin byl obžalovaný ze tří zločinů kvůli smrti jednoho a téhož člověka - George Floyda. Co to konkrétně znamená a jak může být shledán vinným ze všech najednou, vysvětluje list The New York Times. Chauvin je vinný z: 1) vraždy druhého stupně: „neúmyslné způsobení smrti člověka, a to když obžalovaný spáchal nebo se pokusil o napadení dotyčného“ 2) vraždy třetího stupně: „nezáměrné způsobení smrti člověka tím, že obžalovaný provedl skutek, který je pro ostatní velmi nebezpečný, a ukázal přitom svou zvrácenou mysl, přičemž bezohledně nebral ohled na lidský život“ 3) zabití: „vytvoření nerozumného rizika tím, že obžalovaný vědomě šel naproti možnosti, že způsobí smrt či vážné zranění někomu jinému“ |
Verdikt vítá i Obama, systém ovšem zůstává
„Porota dnes udělala správnou věc. Ale opravdová spravedlnost vyžaduje mnohem víc. Spolu s Michelle (Obamovou, pozn. red.) posíláme rodině Floydových své modlitby a stojíme za těmi, kdo jsou oddaní tomu, aby každému Američanovi zajistili naprostou míru spravedlnosti, která byla Georgeovi a mnoha dalším odepřena,“ napsal na Twitteru americký exprezident Barack Obama.
Někdejší první černoch ve funkci tak upozornil na něco, co se po vynesení rozsudku nad Chauvinem hojně objevuje v analýzách nejen amerických médií a sloupcích komentátorů i prohlášeních obyčejných Američanů. A sice, že odsouzení policisty za smrt černocha během jeho zásahu je zásadní a výjimečné, ale systémový rasismus v policii nevymýtí.
Today, a jury did the right thing. But true justice requires much more. Michelle and I send our prayers to the Floyd family, and we stand with all those who are committed to guaranteeing every American the full measure of justice that George and so many others have been denied. https://t.co/mihZQHqACV
„Zatímco dnešní rozsudek je malým vítězstvím pro (pohnání) policie k odpovědnosti a truchlící komunitě může pomoci s uzdravováním, systémy, jež pomohly k Georgově vraždě, zůstávají naprosto netknuté,“ uvedla podle BBC Unie amerických občanských svobod.
Národní asociace pro rozvoj lidí s odlišnou barvou pleti (NAACP) pak podotkla, že práce ještě není hotová. „Musíme i dál bojovat za konec profesní imunity a musíme HNED dostat policejní reformu,“ uvedla s odkazem na plánované změny v policii, které mají přispět k tomu, aby k případům, jako je ten Floydův a mnohé další, nedocházelo.
A aby se spravedlnosti dočkaly i ostatní oběti policejního násilí. Afroameričanka Breonna Taylor zastřelená ve svém bytě či Eric Garner, který už v roce 2014 vyřkl krátce před svou smrtí slova „nemůžu dýchat“, ji nedostali, podotýká list The Times.
Odsoudit policistu? Porotci se často zdráhají
Podle deníku The Washington Post policie ve Spojených státech zastřelí ročně kolem tisíce lidí. Většina obětí je sama ozbrojená a policejní akce se tak považují za oprávněné. Pokud už zásahy mužů zákona jdou k soudu, odsouzena je méně než polovina policistů, a to často pro méně závažné zločiny.
„Často v těchto případech je jeden či dva porotci, kteří se budou velmi zdráhat usvědčit strážníka. Zkrátka nejsou ochotní soudit policistu za to, že se ve službě dopustil násilí,“ říká americký kriminalista Philip M. Stinson, který se zabývá zatýkáním policistů.
Olej do ohně Floydovy kauzy: policie v Minneapolisu zabila dalšího černocha |
I proto WP upozorňuje, že navzdory neprůstřelným důkazům nebylo vůbec jisté, že obžaloba Floydův případ vyhraje. „Obhajoba musela přednést verzi, že Chauvinovo chování bylo rozumné. Ovšem problém je, že chování Dereka Chauvina nemůžete logicky vysvětlit,“ míní Stinson.
Nakonec zřejmě pomohlo oddělit policii od toho, co Floydův vrah udělal. Nešlo o souzení policie jako takové, ale jednoho jejího konkrétního člena, který „zvlčil“, dodává WP.
„Je nepravděpodobné, že Chauvinovo odsouzení zmenší podezření a strach z policie v černošské komunitě. Afroamerické rodiny budou dál drilovat své syny, aby věděli, jak se mají chovat, když je zastaví policajt – ruce na volant, zůstat zdvořilý, žádné unáhlené pohyby,“ píše ovšem The Times s odkazem na statistiky, podle kterých rukou policisty umírá méně bělochů než Američanů tmavé barvy pleti.
21. dubna 2021 |
