„S databázemi DNA potřebujete jenom zlomek populace k tomu, abyste identifikovali mnoho dalších lidí,“ říká autor studie Yaniv Erlich z Kolumbijské univerzity. Podle Erlicha, který je zároveň hlavním vědeckým pracovníkem genealogického webu MyHeritage, funguje každý člověk v databázi jako maják, který osvětluje stovky vzdálených příbuzných.
Erlich se na Američany evropského původu zaměřil z prostého důvodu – v DNA databázích jich je nejvíc, a to hledání příbuzných usnadňuje. Badatelé v průběhu výzkumu pracovali se vzorkem 1,28 milionů uživatelů genealogického portálu MyHeritage a k nim se pokusili najít příbuzné vzdálené alespoň přes jedno koleno.
Z výsledků vyplynulo, že u šedesáti procent z nich odhalili alespoň jednoho člověka, jehož genetická podobnost odpovídá bratranci z třetího kolene. Takoví lidé mají společné až prapraprarodiče (nemají tedy stejné rodiče, prarodiče, ani praprarodiče).
Pokrok pomůže s hledáním zločinců
Vědecký pokrok by mohl při práci výrazně pomoci vyšetřovatelům, kteří jsou na stopě pachatelům trestných činů. Jednu z online databází DNA využila americká policie letos v dubnu, kdy se jí pomocí genealogie podařilo vystopovat desítky let hledaného sériového vraha Josepha DeAngela, který od roku 1976 zabil nejméně deset lidí.
V praxi hledání zločinců začíná v genealogické databázi, která najde příbuzné k vloženému vzorku DNA. K získaným informacím posléze detektivové přidají dostupné rodokmeny, veřejné záznamy a další detaily, které znají o majiteli DNA. Pomocí toho jsou schopni nakonec dojít k člověku, který odpovídá původně zadanému vzorku.
Podle Erlicha vědci vypočítali, že při vyšetřování trestných činů by dokázali spojit DNA podezřelého s okruhem šestnácti až sedmnácti lidí, to by policii výrazně usnadnilo další postup. „Databáze s DNA profily dvou procent populace stačí k tomu, aby téměř ke každému přiřadila bratrance z třetího kolene,“ uvádí spoluautoři studie.
V roce 1998 zavraždil v Nizozemsku dítě. Letos ho usvědčily testy DNA |
Pokud by tedy databáze disponovala DNA vzorky tří milionů Američanů evropského původu, byli by vědci schopní přiřadit příbuzného třetího stupně k devadesáti procentům z nich. Vzhledem k tomu, že webová stránka MyHeritage narostla od provedení výzkumu na 1,75 milionu uživatelů, není podle Erlicha taková budoucnost nemožná. Stránky nicméně své údaje neposkytují pro potřeby forenzního vyhledávání.
Nejprve bude nutné vyřešit právní otázky
Ačkoli možnost identifikace lidí prostřednictvím příbuzných ze třetího či čtvrtého kolene potvrzují i další vědci, ve hře jsou důležité právní otázky. „Za jakých okolností může být vyhledávání povoleno a kdo ho má schválit? Jak bychom měli reagovat na skutečnost, že činy našich bratranců ze třetího kolene, se kterými jsme se nikdy nesetkali, mají vliv na naše soukromí?“ uvedli pro agenturu AP Graham Coop a Michael Edge z Kalifornské univerzity.
USA provedou malým migrantům testy DNA, kritici se bojí zneužití údajů |
Edge upozorňuje i na to, že lidé u přidávání svého profilu na veřejné genealogické stránky často „nepřemýšlejí nad genetickým soukromím svých vzdálených příbuzných“. Podle profesorky etiky v biomedicíně Amy McGuierové z univerzity v Houstonu navíc policie mnohdy při využívání DNA databází ukáže prstem na nesprávného člověka.
„I když se pomocí testů DNA falešného obvinění snadno zbavíte, pořád je vyšetřování zásadní invazí do života,“ říká McGuierová. Podle ní se v současnosti vede debata o tom, jestli má mít policie vůbec možnost prohledávat genealogické stránky bez příslušného oprávnění.
